Thomas Kulidakis: Severní Makedonie připomíná Českou republiku před vstupem do unie
Kandidát vládní sociální demokracie Stevo Pendarovski vyhrál prezidentské volby v Severní Makedonii přesvědčivým rozdílem více než sedmi procent.
Svůj úspěch založil na slibu přispět k úsilí země vstoupit do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Voliči svým hlasováním také podpořili dohodu s Řeckem o jméně svého státu.
Thomas Kulidakis: Praktické dopady smíření Řecka a Severní Makedonie
Historicky první návštěva řeckého premiéra v Republice Severní Makedonii je důležitá pro obě země i celé mezinárodní společenství.
Dohoda z Prespy ukončující spor mezi Řeckem a Severní Makedonií zastínila v předvolební kampani všechna ostatní témata. Vítězný kandidát slíbil dohodu podporovat, poražená favoritka opozice řekla, že je prounijní, ale dohodu nechce.
Podle vedení unie i NATO je ale bez dodržování ujednání s Řeckem členství postjugoslávské republiky v západních strukturách nemyslitelné. Jak se žije mimo ně si obyvatelé Severní Makedonie vyzkoušeli v průběhu dlouhých tří desetiletí od získání samostatnosti.
Malý balkánský stát je jeden z nejchudších v regionu. Průměrná mzda se pohybuje kolem 400 eur. To je v přepočtu výdělek mezi deseti a jedenácti tisíci korunami. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o vnitrozemský stát, spory s Řeckem, Bulharskem a ostatními sousedními státy Severní Makedonii dostaly do mezinárodní izolace.
Stabilitu a bezpečí
Thomas Kulidakis: Souboj Ruska a Západu o členství Republiky Makedonie v NATO
Jedním z měřítek významu západních politiků se stalo nadcházející referendum, v němž občané Republiky Makedonie mají vyslovit svůj názor o dohodě s Řeckem.
Kromě hospodářských problémů se v zemi rozbujela obří korupce, která rozkládala důvěru občanů ve stát. Svědčí o tom i korupční kauzy spojené s bývalým premiérem Gruevskim, toho času v maďarském politickém azylu.
Národovecká politika minulosti přispěla k povstání albánské menšiny v roce 2001. Od občanské války Severní Makedonii zachránil pouze včasný zásah Severoatlantické aliance a Evropské unie. Nápravu své ekonomické situace, plné zapojení do aktivit mezinárodního společenství a bezpečí země dává stávající vláda do přímé souvislosti s členstvím v NATO i unii.
Je to podobný vývoj, jaký byl u nás známý pod pojmem „návrat do Evropy“. Sociologické průzkumy ukazují, že pro vstup do Evropské unie bylo vloni 83 procent občanů Severní Makedonie. Pro členství v západním obranném paktu 77 procent.
Thomas Kulidakis: Volba mezi životem ve FYROM a Republice (Severní) Makedonii
Je to paradox. Podpora případného členství Republiky Makedonie v Evropské unii a Severoatlantické alianci dosahuje mezi obyvateli výše, o které by se nejen naší zemi mohlo jen zdát.
V roce 2004 se voliči v České republice vyslovili pro členství v unii také 77 procenty hlasů. Pouze podpora pro členství v alianci byla mnohem nižší. Obyvatelé Severní Makedonie si od členství v unii i NATO slibují podobné věci, jako jsme si slibovali my. Od Evropské unie stabilitu, vládu práva, zásah proti korupci a hlavně prosperitu. Od Severoatlantické aliance bezpečí vůči vnějším hrozbám.
Obojí je zatím na dobré cestě. Pozvánka do NATO čeká na schválení členskými zeměmi, přičemž prezident Trump už protokol postoupil k ratifikaci Kongresu. Eurokomisař pro rozšíření Hahn slíbil pokračování podpory Severní Makedonii, která se může těšit na předvstupní pomoc.
Je zajímavé srovnání, že v dobách, kdy se Severní Makedonie ocitá na dohled konce epochy podobné našim devadesátkám, má země jasný cíl, za kterým jde. V České republice od vstupu do Evropské unie stoupl blahobyt, její bezpečnost je členstvím v NATO zaručená.
O to víc se ale zdá, že se ztratil směr a cíl, neboť o jednou dosaženém cíli se čím dál více pochybuje. Teď se za úspěch považuje, když podpora členství v unii přesáhne v České republice 50 procent.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka