Thomas Kulidakis: Rok 2021 v jihovýchodní Evropě nejen s covidem
V dění roku 2021 hrál v jihovýchodní Evropě samozřejmě prim koronavirus. Hned na začátku se stalo šampionem v očkování Srbsko, které si následně mohlo dovolit hrát i vpravdě úspěšnou kartu koronavirově vakcínové diplomacie. V konečném důsledku i v České republice vláda ráda přijala dar sto tisíc vakcín vyrobených společnostmi Pfizer/BioNTech, které přivezl srbský prezident.
Bělehrad si totiž vyjednal vakcíny sám, a to nejen od západních výrobců, ale také v Číně, a začal produkovat ruský Sputnik V. Na rozdíl od jiných neunijních zemí měl tedy dost vakcín i v době, kdy jiní neměli a unijní partneři se v rozdělování vakcín k sobě chovali jako partneři ve vztahu nehezkém, sobeckém.
Čtěte také
Nakonec se ale vše rozběhlo i v Evropské unii, jejíž vedení si na začátku muselo vyslechnout obvinění ze zpackaných nákupů. Očkování postupovalo všude více méně stejně, ti s rychlejším startem jako Srbsko začali zpomalovat a byli postupně dohnáni ostatními, protože populace ochotné se očkovat je všude limitované množství.
Výjimkou v jinak jednolitém bloku je případ Bulharska a Rumunska, které mají sice dost vakcín, ale málo lidí, kteří by se chtěli očkovat, tudíž jsou dodnes na spodku pomyslného žebříčku proočkovanosti. Odstrašující byl také případ zbytku západního Balkánu, tedy Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Severní Makedonie, které se přesvědčily, že se nedrží nejen unijní rozšiřovací sliby, ale ani ty vakcínové. Nakonec, se zpožděním, se vše zvládlo.
EU změnila názor na stavbu plotů
Čtěte také
V jihovýchodní Evropě je také řada tradičních letních destinací, vlastně většina. Podle očekávání otevřeli svou plážovou náruč Bulhaři, Chorvati, Řekové, Turci i všichni ostatní, kteří když už nemají moře, nabídli alespoň pohostinnost, památky, hory, přírodu.
Tudíž v létě přišel nádech, dovolenkovalo se jedna radost, kterou kalila jen bojovka v sledování zákazů, příkazů a povolení pro cestování, které se tradičně měnily s takovou frekvencí, že pobyt nad sedm dní se v podstatě nedal naplánovat jinak než to risknout a doufat, že se podmínky nezmění k horšímu a rodina kupříkladu neskončí v karanténě kvůli návratu z najednou papírově nebezpečné destinace.
Pak už přišla zima, některé země přitvrdily, jiné ne, pravdou je, že na Balkáně byl v realitě lockdown minimálně, v Turecku neplatil pro turisty, Řecko na něj zapomnělo v době letní, aby se k němu už moc nevracelo ani v zimě. V této situaci pokračovala klasická hra.
Čtěte také
Evropská unie dále slibuje proces přistoupení, ale podle očekávání jsme se dál nedostali a všechno asi zbyde na českém předsednictví, od francouzského se moc čekat v tomto ohledu nedá. Francie totiž zahájení přístupových jednání – a to není záruka členství – blokovala v případě Albánie a Severní Makedonie, kterou teď blokuje Bulharsko kvůli sporům o historii, kulturu, jazyk.
Uprchlíci regionem směřovali dále do bohatších částí Evropy, Řecko s Chorvatskem a unijní stráží Frontexem si vyslechli obvinění ze zatlačování běženců, měli je i bít. Vyšetřování probíhá, lidské duše dále putují krásnými scenériemi, které v jejich situaci asi těžko ocení, a Unie změnila názor na stavbu plotů.
Kromě toho dále se bojovalo na hřišti mocností v blízkosti Evropy, Evropská unie se přitom zavázala bojovat lépe a víc, protože Rusko, USA, Turecko, Čína i státy Perského zálivu jí v závodu ukazují záda. Uvědomění je ovšem první krok k úspěchu, můžeme se tedy těšit na rok příští, ve kterém nuda rozhodně v jihovýchodní Evropě nebude jiná než ta dovolenková.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
