Thomas Kulidakis: Polsku není proč závidět americkou základnu

Za prvé, musí nést náklady na pobyt amerických vojsk sami. V první řadě pro ně musí vybudovat zázemí. Polsko by na kasárna pro armádu zahraniční mocnosti mělo vydat přibližně dvě miliardy dolarů. Tedy v přepočtu 45 až 50 miliard českých korun.

Ivan Štern: Fort Trump v Polsku je hotová věc

• Upravit
• Smazat

Poláci, premiant v rámci Severoatlantické aliance, investující do své armády v rozsahu amerických představ, si v krátké době splní svůj sen.

Což pochopitelně činí radost šéfovi Bílého domu. Z hlediska Evropské unie to ovšem vypadá zvláštně. Polsko patří mezi největší příjemce unijních dotací, ale na zahraniční vojska finance má.

Za druhé, Poláci naslibovali Američanům výměnou za jejich trvalou vojenskou přítomnost v zemi mnoho dalších výhod. V první řadě budou odebírat ze Spojených států zkapalněný zemní plyn. Těží se z břidlic a je dražší, než plyn ruský. Brzy by už měl být možností také plyn z nalezišť ve východním Středomoří. Polsko uzavřelo s Američany kontrakt na odběr dvou miliard kubíků zkapalněného zemního plynu v přibližné hodnotě osm miliard dolarů. Tedy asi 180 až 190 miliard českých korun.

K drahému špásu se přidává objednávka moderních stíhacích letounů F-35. Jsou sice opravdu kvalitní výkřik poslední techniky, ale podle toho také drahé. Opět, proč tedy Polsko není v unii čistý plátce, když na americké stíhačky má?

Pěšáci na šachovnici

Luboš Palata: Proč bude americká základna v Polsku a v Česku nebude

• Upravit
• Smazat

Byly jednou dvě země. V té jedné vládl premiér Mirek, v té druhé Lech a pak Donald…

Za třetí, polský krok se stálou americkou základnou zpochybňuje soudržnost Severoatlantické aliance. V zemi už v rámci rotačního mechanismu američtí vojáci působí a je jich tam dost. Pokud platí článek 5 Washingtonské smlouvy o Severoatlantické alianci, není potřeba budovat další základnu.

V případě nouze by Polsku ostatní státy stejně měly přijít na pomoc. Takto to vypadá, že podle Polska se na solidaritu ostatních států spolehnout nedá. Když tak stojí o stálou vojenskou základnu na svém území, asi bychom se měli zamyslet, nakolik tedy důvěřujeme ostatním spojencům v NATO i v České republice.

Za čtvrté, snaha získat americkou základnu rozhodně nevypadá jako chování sebevědomého a silného samostatného státu. Poláci vlastně Američany doslova s prosíkem uplatili. Zatím to vypadá na tisícovku vojáků přesunutých z Německa. Což je oproti původnímu přání polského vedení polovina.

Musíme se připravit na více ruských raket v Evropě, říká šéf NATO Jens Stoltenberg

Musíme být neustále připraveni zapojit se do vojenských operací proti extremistům jako byl Islámský stát. To jsou slova generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga. V exkluzivním rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu také mluvil o  smlouvě o likvidaci raket krátkého a středního doletu.

Finální rozhodnutí ale podle Trumpa teprve padne, může jich tedy být o něco víc nebo míň. Ať jich bude, kolik chce, nebudou zárukou trvalého míru a bezpečí Polska. Jedná se o vztahy mezi velmocemi a ty mohou mít vlastní zájmy s pěšáky na šachovnici.

Vzpomeňme jen na osud Československa v době Mnichovské dohody. Britský premiér Chamberlain tenkrát mluvil jasně, když říkal, jak je neuvěřitelné, aby Britové šli do války kvůli malé zemi, o níž nic neví.

V konečném důsledku si tedy Poláci draze koupili něco, co by jim mělo zajišťovat už samotné členství v NATO. Něco, co už v rámci rotačního systému skutečně mají. Něco, co jim nezaručí větší bezpečí. Něco, kvůli čemu se ponížili.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

A tak platí slova černého humoru. Nejdřív měli v Polsku Prusa, potom Rusa, a teď tam bude USA. Navíc souhlas platit zahraniční mocnosti za pobyt na vlastním území připomíná vyplácení tributu za mír.

Autor je komentátor Českého rozhlasu