Thomas Kulidakis: Politika na oslavách 75. výročí vylodění v Normandii
Vylodění spojeneckých vojsk v Normandii byl hrdinný počin válečného mistrovství draze vykoupený řadou lidských obětí.
V jeho důsledku se Evropa přiblížila konci hrůzovlády nacistického Německa i jeho kolaborantských přisluhovačů v mnoha zemích. Byl to ale také krok k studené válce, symptomu sebevraždy Evropy. Po tři čtvrtě století navíc hlavní aktéři tehdejších událostí rozhodně nepřipomínají nejbližší spojence a přátele.
Před 75 lety se spojenci vylodili v Normandii. Podporu zajišťovali i českoslovenští letci, říká historik
Právě před 75 lety zahájili spojenci invazi v Normandii. Takzvaná operace Overlord otevřela hlavní část západní fronty a vedla ke konci německého panování v Evropě. Vylodění spojenců si přímo v Normandii připomínají lidé z celého světa.
Pro britskou premiérku Theresu Mayovou je připomínka boje na francouzských plážích jednou z posledních veřejných událostí v čele ostrovní vlády. Svou zemi se pokusila neúspěšně vyvést z Evropské unie na základě dohody. Budoucnost Velké Británie je ale stejně nejistá, jako jméno nástupce Mayové v Downing Street číslo 10. Vylodění v Normandii začalo už ve středu v britském Portsmouthu.
Předcházela tomu návštěva prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který jasně ukázal podstatu myšlenky, že státy nemají přátele nebo nepřátele, ale své zájmy.
Šéf Bílého domu se raduje z odchodu Velké Británie z Evropské unie, protože mu zjednoduší život hned dvěma způsoby. Za prvé, oslabí unii i Velkou Británii. Za druhé, s jednou zemí se mu jedná lépe než s evropským blokem, takže se Trump těší na obchodní dohodu, která podle něj bude pro jeho zemi velmi výhodná.
Brexit, Merkelová, Macron a Trump
Oslabená vláda v Londýně bude hrát s nižšími kartami. Pryč je doba druhé světové války, kdy si premiér Winston Churchill se sovětským vládcem Josifem Stalinem zelenou pastelkou v Moskvě rýsoval procentovou dohodu poválečného rozdělení Evropy. Velká Británie se v důsledku brexitu stává menší hospodářsky i co do politického vlivu a významu.
75. oslavy vylodění spojenců v Normandii si členové plzeňského Military Car Clubu nenechali ujít
Už zítra to bude přesně 75 let, kdy se v Normandii vylodili spojenci. Následné prolomení Atlantického valu znamenalo zásadní obrat druhé světové války. Každý rok si přímo v Normandii připomíná tuhle výjimečnou událost mnoho lidí.
Další aktér politiky současnosti je francouzský prezident Emmanuel Macron. I jeho chování ukazuje, že stávající deklarované spojenectví už není, co bývalo. Velkou Británii chce z Evropské unie vypudit, aby vzrostla síla jeho země.
Zároveň se chce zbavit potížisty, který nejen v jeho očích brzdil další integraci. S prezidentem Trumpem ho rozděluje pohled na boj s klimatickými změnami. Faktem ale zůstává, že kromě politických intrik je Francie přinejlepším mocnost průměrného významu. Čtvrteční oběd s Trumpem stěží něco změní.
Další aktér kancléřka Merkelová přijela v podstatě na připomínku porážky vlastní země. Symbolizuje Německo, které se snaží neustále dokazovat, že jeho sjednocení nepovede k obnovení snahy ovládnout celou Evropu. Evropská unie je ale rozdělená na několik frakcí, z nichž jedna následuje německou politiku v ohledech fiskálních a monetárních.
Jan Fingerland: Donald Trump ve Spojeném království americkém
Spojené království a Spojené státy, to jsou dva národy rozdělené společným jazykem, tvrdil prý Winston Churchill.
V rámci eurozóny tak došlo k vytvoření nerovnováhy mezi exportními přebytkovými státy a zbytkem, který nemůže kontrolovat svou monetární politiku. Francie se snaží doplnit monetární unii o prvky fiskální, hádá se s Berlínem a polotovar společné měny tak zůstává nedopečený.
Markantní je také rozdílný pohled dřívějších spojenců na palčivé otázky nynější geopolitiky. Evropští státníci i nadále podporují dohodu s Íránem, nebrání se spolupráci s Ruskem, na jehož plyn se těší Německo, válečné lodě je pro něj ochotná vyrábět Francie. Chtějí pařížskou klimatickou dohodu.
Donald Trump má představy jiné. Evropané by měli kupovat americký plyn, byť je dražší. Boj s klimatickou změnou by se v intencích pařížské dohody odehrávat neměl. Dohodu s Íránem Tump vypověděl. Nad všemi se vznáší hrozba obchodní války v Trumpově gardu.
Na plážích Normandie se scházejí bývalí spojenci, kteří spolu stále hůře hledají společnou řeč. To oslabuje celý Západ. Euroatlantická vazba stagnuje a na východě jí roste mocný konkurent řízený jednou stranou v Pekingu. Před 75 lety přitom Čína nebyla subjektem, ale objektem mezinárodní politiky i válečného úsilí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
