Thomas Kulidakis: Místopředsednický post v nové Evropské komisi pro Jourovou je výhra
Premiér Andrej Babiš na posledním summitu Evropské unie pro Českou republiku žádný významný post nezískal.
Červencovou porážku dostatečně zmírnilo jmenování Věry Jourové do místopředsednické pozice.
Čtěte také
Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že v průběhu jejího volebního období hodlá z personálního hlediska dbát především na dvě věci. Rovnoměrné zastoupení žen, což se zatím naštěstí plní a větší vliv místopředsedů na chod unijní exekutivy.
V takovém případě by ani nevadilo, kdyby česká kandidátka společně s místopředsednickým křeslem získala slabší portfolio. Ovšem fakt, že získala portfolio silné, jen zvyšuje český úspěch.
Oblast dohledu na hodnoty Evropské unie a transparentnost je správná třešnička na dortu z hlediska vlivu. Nevadí, že dohled nad principy právního státu je sdílená pravomoc s belgickým kolegou.
Evropané a růst životní úrovně
Kromě radosti nad významnou pozicí je potřeba si uvědomit, že takové uspořádání může přinést řadu problémů v oblasti bilaterálních vztahů. Státy Visegrádské čtyřky, konkrétně Maďarsko a Polsko, jsou kvůli různým reformám soudnictví, korupci a úpravám údajně příliš liberálních zákonů a postupů s Bruselem na štíru pořád.
Z hlediska České republiky se snadno může stát, že naše eurokomisařka najednou půjde proti dosavadním spojencům ve spolku, který ostatní státy vnímají často jako toxický. Jourová ale jako eurokomisařka bude dělat jen svou práci.
Čtěte také
Podle unijních předpisů má člen unijní exekutivy působit nezávisle na zemi svého původu a dbát především na zájmy unie jako celku. Toto nastavení ale často jednotlivým národním politikům uniká a berou si činnost Bruselu často osobně. Stačí si vzpomenout na výhrady států V4 vůči Fransi Timmermansovi při hledání kandidátů na nejvyšší unijní pozice.
S tím souvisí i fakt, že působení jednotlivých členů Evropské komise není tak apolitické, jak by se z nastavených pravidel zdálo. Pochází z určitých politických rodin, což ovlivňuje jejich názory a následně hlasování o důležitých otázkách Evropské unie.
Musí je také schválit Evropský parlament, který má své vlastní priority. Bez jmenování konkrétních vlád členských států by se do Evropské komise eurokomisaři nebo eurokomisařky nedostali, musí často odpovídat na domácí otázky, takže zcela odtržení od země svého původu nikdy nejsou.
Čtěte také
To se projevilo i v případě Velké Británie. Její odchod z Evropské unie je plánovaný na 31. října. Londýnská vláda tudíž svého zástupce nevyslala stejně, jako se britští úředníci už teď unijních jednání neúčastní. Brexit se tak ve vleku událostí nezadržitelně blíží.
Některé členské státy už daly najevo, že si další odklad nepřejí, i kdyby Britové žádali, takže s největší pravděpodobností bude Evropská komise mít od listopadu na starosti jen agendu bloku 27 členských států.
Jourová se bude podílet na hledání řešení nemalých výzev, které čekají novou unijní exekutivu. Doposud není vyřešená otázka úpravy azylového systému. Unijní ekonomika je stále více dýchavičná. Celý svět ohrožuje obchodní válka mezi Spojenými státy americkými a Čínou, hrozí globální recese. Je potřeba rozhodnout o dalším rozšíření, především na západním Balkáně a najít modus vivendi s Moskvou, Washingtonem, Pekingem i zbytkem světa.
Evropané právem očekávají růst své životní úrovně, kterou především na jihu eurozóny snížila poslední finanční krize. Bezpečnost a blahobyt unijních občanů je základní cíl, který si musí nová Evropská komise vytyčit, aby zamezila dalšímu vzestupu populismu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
