Thomas Kulidakis: Kdo chce psa bít, v Chemnitzu si hůl najde
Dovoluji si tvrdit, že většina politiků, komentátorů a veřejnosti v Chemnitz, neboli Saské Kamenici, nikdy nebyla. Pokud byla, stěží dlouhodobě.
Je tedy nad slunce jasnější, že tamní demonstrace a protidemonstrace se jen účelově používají v rámci českého vnitropolitického souboje.
Petr Holub: Strach přichází z Krušných hor
Nemůže ani překvapit, že události v Chemnitz, dvousettisícovém městě na druhé straně Krušných hor, vzbudily takový ohlas v Česku i dalších zemích Visegrádské čtyřky.
Z počátku se ozvaly hlasy, které obvinily především média hlavního proudu z údajného zkreslování informací. Z obyčejných Němců prý udělala neonacisty, hodila je do jednoho pytle s extremisty.
Tito lidé evidentně nesledovali televizní, rozhlasové a novinové informace pozorně. Jinak by si všimli, že se informovalo o radikálech na obou stranách, kteří se nacházeli na jednom místě s občany bez touhy po násilí vůči oponentům.
Těm, kteří tvrdili, že se pokojní protestující proti násilí přistěhovalců neprávem nálepkují jako pravicoví extremisti a radikálové, mohou oponenti odpovědět, že na druhé straně také nestáli samí levicoví extremisti a radikálové. Což dokazuje fakt, že zatím nejvíc lidí se v Saské Kamenici sešlo na koncertu proti rasismu a pravicovému extremismu.
Česká republika není Německo
Přes 60 tisíc účastníků zcela v klidu vyslechlo projevy a hudbu, načež se rozešli. Jejich počet přesáhnul předchozí demonstrace mnohonásobně. Ohlášené demonstrace radikálů z obou stran byly zrušené úřady, takže v podstatě to mohla být hezká kulturní akce. Důležité je, že kdyby se Němci neobávali růstu neonacistických nálad především v bývalé NDR, koncertovat by se nemuselo.
Robert Schuster: AfD sklízí na východě Německa, co zaseli jiní
V uplynulých dnech se pozornost nejenom německé, ale i celoevropské veřejnosti soustředila na město Chemnitz ve východoněmeckém Sasku.
Podstatou celé události totiž je, že v Saské Kamenici se stal zločin. Jedna skupina osob údajně napadla druhou skupinu osob. Nepravděpodobnější motiv zní loupežné přepadení. Podezřelí mají být cizinci, i když ani to vzhledem k falešným dokladům není jisté. Ovšem zločin je zločin. Nezáleží přitom na barvě kůže pachatele, na jeho vyznání nebo původu. Po vyšetření má být čin potrestaný a tím vše končí.
Podstatou celé události je, že Německo má neblahé zkušenosti s radikály nacionálně socialistické strany, kteří to dotáhli až ke katastrofě druhé světové války. Němečtí politici i veřejnost tedy i v náš prospěch dávají pozor, aby se tragická historie neopakovala.
V duchu pravdy, že když spáchá radikální křesťan útok na potratovou kliniku, nejsou vinní všichni křesťané. Když spáchá atentát radikální muslim, nejsou vinní všichni muslimové. A když ho spáchá běženec, nejsou vinní všichni běženci. O to jde.
České ekonomice se ovšem stále daří, platy se zase zvýšily, migranti nepřišli a tak se u nás může vesele debatovat o dění u sousedů. Při nedostatku domácích témat se může vést válka slov, za použití nevhodných historických příměrů třeba k Majdanu, debatovat o vítačích a xenofobech. Přitom zapomínat, že Česká republika není Německo.
Je nanejvýš nechutné, když se v českém rybníčku využívá k souboji lidské tragédie zavražděného 35letého člověka a snaha Němců vyrovnat se s historickou vinou. Pojďme raději řešit nás a naše reálné problémy, ne sousedy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
