Thomas Kulidakis: Grónské tužby prezidenta Trumpa

21. srpen 2019

Prezident Spojených států amerických Donald Trump neprojevil touhu koupit Grónsko poprvé.

Nové na celé věci je, že kvůli neochotě Dánska odprodat jeho formální součást šéf Bílého domu zrušil návštěvu severské země. Z geopolitiky a mezinárodních vztahů tak udělal další dějství telenovely.

Čtěte také

Touha Washingtonu po největším světovém ostrově má geopolitický a ekonomický základ. Z hlediska geopolitiky je pro něj zásadní kontrola Arktické oblasti a Ruska. Ještě v době, kdy Rusko bylo Sovětským svazem, USA za účelem jeho sledování vybudovaly tajnou vojenskou a radarovou základnu Thule. O podrobnostech a rozsahu amerických aktivit roku 1951 nevěděla ani dánská vláda.

Kromě radarové základny přes Grónsko, tedy formálně Dánsko, přelétaly americké jaderné bombardéry. Došlo ke ztrátě vodíkové pumy i porušení zákazu umístění jaderných zbraní. Daná základna je na místě doposud, protože na konkurenčních vztazích mezi velmocemi řízenými z Bílého domu a Kremlu se od studené války bohužel nic nezměnilo.

Ke konfliktním vztahům se přidala také soutěž o nerostné bohatství. Nachází se nejen v Grónsku, ale také v Arktidě. Další významný prvek je boj se změnou klimatu. V případě Grónska i Arktidy platí, že enormně rychlé tání tamních ledovců ohrožuje nejen místní přírodní podmínky, ale celý svět. V případě změny oceánských proudů může dojít k ovlivnění situace na celé planetě. První na řadě ale bude starý a nový kontinent.

Pokus Trumpa je legitimní

V Arktidě, kterou by Spojené státy koupí Grónska více kontrolovaly, se nachází řada cenných nerostných surovin. Mike Pompeo coby hlava americké diplomacie, obchodní ambice své země na jarním jednání Arktické rady nijak neskrýval, když řekl následující slova.

Čtěte také

„Pokračující ubývání mořského ledu otevírá nové námořní cesty a nové příležitosti pro obchod vzhledem k potenciálnímu zkrácení doby plavby lodí mezi Asií a Západem o 20 dní. Nachází se tam 13 procent neobjevené světové ropy, 30 procent nevytěženého plynu, hojnost uranu, vzácných minerálů, zlata, diamantů. Arktické námořní cesty by se mohly stát Suezským a Panamským průplavem 21. století“.

Strategické výhodnosti oblasti jsou si vědomé i další státy, z nichž část je sdružená v Arktické radě. Čtyři státy severské, Spojené státy, Rusko a Kanada se snaží už sedm let dospět k dohodě o správě území, zatím bezúspěšně. Washington na posledním jednání ve Finsku kritizoval čínské i ruské aktivity a vyslechl si kritiku za odstoupení od klimatické pařížské dohody.

Poslední pokus prezidenta Trumpa získat strategickou výhodu odkupem Grónska, za něž Spojené státy v dnešních cenách v roce 1946 nabídly přes 30 miliard korun, je legitimní. Odpovídá systému nabídky a poptávky, na které je bývalý obchodník zvyklý.

Thomas Kulidakis

Teď ale vede nejmocnější zemi Západu, měl by tedy postupovat uvážlivě. Obzvláště k tradičním evropským spojencům, mezi něž Dánsko rozhodně patří. Trump měl s grácií prezidenta vyslechnout odmítnutí Dánska i Grónska a do Dánska jet.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.