Thomas Kulidakis: Dohoda ANO s ČSSD a boj vlády s opozicí
Svátek lásky a práce oslavily strany možné vládní koalice správně, tedy pilnou politickou prací na prohloubení svého vztahu, který je stále na počátku.
Republikový výbor Hnutí ANO se sešel a napsal další díl české mýdlové opery o společném vládnutí se sociální demokracií. Tým Andreje Babiše bude prý s týmem Jana Hamáčka dále jednat, koaliční smlouva je údajně za rohem. A vůbec, do okurkové sezóny už snad budeme mít vládu.
Luboš Palata: Bez české demokratické koalice tu máme Babiše na dlouho
Některé věci v české politice prostě nepochopíte. Jednou z nich je chování českých lidovců, TOP 09 a Starostů.
Což je dobře, protože přece jen stav stále více absurdní, tedy sedmý měsíc vládnout v demisi, určitě nemůže být příjemný ani samotnému Andreji Babišovi, ani jeho ministrům. A co teprve nám, občanům? Což o to, vláda vládne, ale nevypadá to dobře. Lidé začínají poprávu remcat, že když se maká, mělo by se makat i na jednání o vládnutí s nadějí na výsledek. Jelikož vše začíná být otravně pomalé, a seriál na pokračování je evidentně zbytečně natahovaný.
Samozřejmě, na začátku padla vina úplně na všechny. Andrej Babiš ztratil čas bezcenným jednáním nejednáním, strany s volebním výsledkem pod deset procent lavírovaly a zmohly se jen na moralizování.
Lukáš Jelínek: ANO a SPD si budou blízké stále
Čím míň známe detailů, tím je pravděpodobnější, že se rozhovory o vzniku nové vlády hnutí ANO a České strany sociálně demokratické blíží ke zdárnému vrcholu.
Strany s výsledkem vyšším zase čekaly skutečnou pozvánku k jednání, což zase propásnul Andrej Babiš. Vzpomeňme jen na trapné zvaní ODS přes Facebook a hraní s Piráty o to, jestli vzájemné ovlivňování neskončí jen na kočkování typu „neříkejte nám kluci, my vám taky neříkáme strejdo“.
Pak se v naší telenovele konečně objevila nějakou dobu zcela ochromená princezna v oranžových šatech. Její rodný Lidový dům ji vyslal opět do světa, v němž nejistě postávající ženich ANO hledal svou vyvolenou s alespoň elementární dobrou pověstí, bez níž by se mu v solidní společnosti smáli. Protože by vypadal nedůvěryhodně. Jenže dotyčná už jednou s nápadníkem společný dům sdílela, spolu s ním o něj pečovala a byť se jim dařilo, cítila se zneuznaná.
Přijde ekonomický propad?
Naštěstí jsme ale teď dál. Sociální demokracii patří dík za to, že ochotou k jednání se sice zachovala riskantně, ale hlavně státotvorně. Stejný dík náleží také Andreji Babišovi a jeho straníkům, kteří dokázali odhodit přílišnou hrdost, hraničící s nemístnou pýchou. Nabídli dostatek ministerstev i další ústupky, a tak se snad konečně zformuje funkční vláda. Vzhledem k tomu, že hodlá naplňovat program podobný minulému, je pokračování společného vládnutí logické. Navíc sociální demokracie by asi stěží z opozice mohla bojovat proti ANO, které by ve vládě prosazovalo podstatnou část oranžového programu.
Jiří Pehe: Evropan Babiš a extrémisté
Premiér v demisi Andrej Babiš velmi stojí o to, aby byl vnímán jako proevropský a prozápadní politik.
Důvod proč je dobře, že se konečně blíží návrh koaliční smlouvy je, že máme naději vrátit se ke standardní situaci. Budeme mít vládu a opozici, a tyto dvě strany jedné mince se mohou věcně ostřelovat v hádkách o zdravotnictví, školství, daně, zahraniční politiku a spoustu dalších věcí. Budeme mít zároveň koaliční partnery, kteří mohou spolu také bojovat a soutěžit v umění PR. To když se budou snažit přesvědčit veřejnost, kdo může za vládní úspěchy a kdo za neúspěchy.
V tomto ohledu je možné ČSSD, naší nejstarší politické straně doporučit, aby přestala konečně jednat reaktivně. Aby se aktivně brala za své, a nechovala se jako zajíček fascinovaný kobrou, který čeká, kde ho zase kobra uštkne nebo zdali ho úplně zničí. Pořád je ještě možné, že sociální demokraté neodsouhlasí vládu s ANO v referendu. Ale to by se po tak dlouhém jednání už úplně zesměšnili. Na což mají samozřejmě právo.
Petr Hartman: Politici nechápou, že Babiš chce vládnout sám
Vládnout budu sám. Jen si vyberu toho, kdo mi to umožní. Zhruba takto se dají interpretovat výroky Andreje Babiše týkající se vyjednávání o nové vládě.
Andrej Babiš jim ale v rozhodování může pomoci. Stačí, když prohlásí variaci na větu, že je přece jasné a přirozené, že v případě odsouzení ví, co se sluší a patří a odstoupí sám a bez řečí. Tak, jak by to měl udělat jakýkoliv jiný politik. K dokonalosti chybí jen jiná parta držící základy koaličního domu, než jsou soudruzi z KSČM. Každopádně ale rýsující se začátek spolupráce může být také počátkem konce vládních bardů.
V případě návratu ke standardním poměrům vlády s důvěrou a opozice totiž přijdou ke slovu i standardní politické procedury a skončí stav, kdy prezident může vládu v demisi u moci držet teoreticky libovolně dlouho. A jestli přijde ekonomický propad, mohou spoluvládci splakat nad účtem, který v budoucnu voliči předloží jejich rozhazovačné politice.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
