Thomas Kulidakis: Čínská cenzura, Praha, snaha vydělat a stabilizace společnosti
S růstem významu Číny roste také chuť jejího vedení vyvážet své představy o politice a společenském uspořádání do zahraničí.
Projevuje se to kupříkladu výhružkami hlavnímu městu Praze, snahou cenzurovat zahraniční umění i sportovní týmy nebo vývozem technologií určených ke kontrole obyvatel.
Čtěte také
V případě Prahy platí, že její snaha vyjmout ze sesterské smlouvy s Pekingem klauzuli o uznání jedné Číny je legitimní. Zahraniční politiku České republiky tvoří vláda, především ministerstvo zahraničí.
Politiku nedělitelnosti jedné Číny uznáváme, protože je to součást společné pozice Evropské unie. Ve smlouvě mezi dvěma městy o kulturní spolupráci je zbytečná. Na druhou stranu, když už se klauzule kvůli minulému vedení v dohodě objevila, je zbytečné ji brát zpět, protože vlastně ničemu nevadí.
Celá kauza ovšem nabrala širší rozměr kvůli přehnané reakci Číny. Hlavní město České republiky stěží způsobí rozdělení Číny nebo odtržení Hongkongu. Soudruzi ze země draka si ovšem evidentně myslí, že když mají hodně peněz a o přístup na jejich trh se vede celosvětová soutěž, mohou si diktovat. Svým postupem ale jen odhalují pravou podstatu režimu, který zavírá do převýchovných táborů menšinu Ujgurů.
Politika a výhodný obchod
Peking také zavedl kreditový systém pro občany, který má odměňovat správné chování, špatné naopak trestat. Pravidla určuje všemocná strana. Jak se zachází s právem občanů demonstrovat a shromažďovat se jsme viděli v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu.
Čtěte také
Vidíme to také teď v ulicích Hongkongu. Vláda země, kterou kdysi ještě jako nedostatečně rozvinutou navštívil cestovatel Marco Polo, je šampion ve vývoji softwaru kontroly občanů a rozpoznávání jejich obličejů. Nabízí ho i mimo své hranice.
Jednou ze zemí, která nabídku využila, je Srbsko. Firma Huawei pomáhá srbské moci zavádět nový kamerový systém v Bělehradě a vyvíjí software k rozpoznávání obličejů. Čína se také stala nechvalně známou pro efektivní kontrolu internetu a filtrování informací, které se dostávají k jejím občanům. Poslední obětí je známý seriál South Park. Přes 20 let se jeho tvůrci věnují mimo jiné politické satiře, byť často zahalené do nevybíravého, až přisprostlého hávu.
Kvůli poukazu na praktiky čínských převýchovných táborů a činnost čínských cenzorů ve druhé epizodě 23. řady Čína dílo amerických autorů znepřístupnila čínským uživatelům internetu. Navázala tak na nechvalně známý zásah vůči americkému basketbalovému týmu. Jeho generální manažer vyjádřil podporu protestujícím v Hongkongu. Čína následně zrušila televizní přenosy v zemi a její sponzoři stáhli finanční podporu.
Čtěte také
Je to důkaz, že čínští cenzoři vyvážejí své názory do zahraničí a neštítí se ničeho. Ve zmiňované epizodě seriálu South Park tvůrci poukázali na snahu západních společností vydělat i za cenu prodeje vlastní duše a zradu hodnot západní civilizace v oblasti občanských práv.
Čína je lidnatá, obrovská země, ekonomická i vojenská velmoc. Její politický systém má ale daleko do podoby demokratické země, v níž se ctí občanská práva, svoboda projevu a vyjádření. Ještě pořád v ní vládne jedna strana, která se snaží všemožně kontrolovat své občany doma i v zahraničí.
Je potřeba mít se na pozoru před přílišným poklonkováním plynoucím ve snahu poučit se o stabilizaci společnosti à la extempore prezidenta Zemana. V čínské televizi naštěstí s krtečkem nedopadl stejně jako medvídek Pú, kterého Čína blokuje, protože si místní dělali srandu, že vypadá jako prezident Si.
Než mít peníze, je lepší mít vlastní integritu a Číně v zásadních otázkách neustupovat ani o píď. Obchod musí být vzájemně výhodný. Je to koneckonců jen obchod, politika se do něj míchat nemá.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
