Těšil jsem se na dobu, kdy vtipy na ženy a Romy nebudou akceptovatelné, přiznává moderátor Železný
Elon Musk vyzval k uzavření Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. „Vypněte je. Evropa je nyní svobodná. Nikdo je už neposlouchá. Jsou to jen blázni z radikální levice, kteří si povídají sami se sebou, zatímco propalují jednu miliardu dolarů ročně z peněz amerických daňových poplatníků,“ napsal Elon Musk na X na konto pracovníků obou stanic. „Otázka zní, jestli si Amerika může dovolit nepropagovat myšlenky svobody,“ ptá se v pořadu Osobnost Plus Jakub Železný z České televize.
„Mám pocit, že Elon Musk opravdu nepochopil, že tyto stanice nevysílají jenom do Evropy. A také nepochopil, že i na evropském kontinentu jsou místa, která rozhodně úplně svobodná nejsou,“ vysvětluje moderátor.
Čtěte také
Rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky vysílají například do Ruska, na Kavkaz, do střední Asie, na Blízký východ, do Íránu a dalších zemí. Nejedná se pouze o dvě stanice, jde o celou síť, která vznikla za účelem šíření amerických myšlenek, jako jsou demokracie a svoboda.
Železný se proto ptá, zda si Spojené státy mohou dovolit nepropagovat tyto ideje a nechat autoritářské či totalitní režimy bez oponentů.
„Toto si myslím, že by si lidé, kteří nepochybně rozumí byznysu – ale nejsem si jist, jestli rozumí hodnotovému nastavení, které snad pořád existuje u našeho západního světa – měli dobře rozmyslet,“ míní Železný.
Veřejnoprávní média
Snahy politiků vyjadřovat se k médiím, nebo se je snažit ovládnout nejsou ničím novým, připomíná moderátor s tím, že zvláštní kategorií jsou veřejnoprávní média.
„V 90. letech byli politici, kteří nechápali, co je to veřejnoprávnost a veřejnoprávní média. A když se jich chtěli trošku zbavit, říkali: ‚Pojďme je zprivatizovat.‘ Pak pochopili, co jsou ta média zač a že lepší než privatizace bude ‚zpětné zestátnění‘,“ uvažuje moderátor a dodává, že „je to cesta do záhuby tohoto typu médií.“
Čtěte také
O veřejnoprávních médiích Železný také vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Hlavní je vysvětlit, že televizní zpravodajství veřejné služby nikomu nestraní, nikomu neslouží, jeho cílem není generování zisku – ale jeho cílem je přinášet maximálně objektivní a maximálně správné informace,“ zdůrazňuje moderátor a dodává: „Česká televize dělá maximum, aby tomu dostála.“
„Že by zpravodajství České televize nějak pokulhávalo nebo někde zaostávalo, to si upřímně nemyslím,“ pokračuje s tím, že nikdo není dokonalý. „To, že děláme chyby, to budu vždy opakovat, protože to je taky pravda.“
Návrat na televizní obrazovky
Železný na konci roku 2023 ze zdravotních důvodů skončil s moderací hlavních zpravodajské relace Události. Po více než roční pauze se teď vrací na televizní obrazovky v pořadu Historie.cs.
Čtěte také
„Jsem s angažmá velmi spokojen. Historii se věnuji dlouhá léta a můj první díl bude o nikoliv příchodu, ale o odchodu sovětských vojsk z tehdejšího Československa, což je moje ‚velmi oblíbené téma‘, takže se na to velmi těším. I tým lidí, kteří to připravují, jsou do toho velmi zapálení a myslím, že jsme si hezky sedli,“ popisuje moderátor.
Na historii se vždy dá pohlížet různými pohledy, které se leckdy radikálně liší, připomíná:
„Já jsem se nikdy netajil tím, že moje pojetí, pokud tedy existuje nějaké pojetí třeba pohledu na totalitní režimy, je jednoznačné, je hodnotové a je antitotalitní. Tím je pro mě řečeno vše.“
„Hledat objektivitu nebo objektivně zkoumat dobu nesvobody mně přijde jako absolutní protimluv, protože doba sama byla neobjektivní, a proto ji nemůžeme posuzovat kritérii, kterými posuzujeme současnou politiku,“ vysvětluje Železný svůj pohled na historii, který do pořadu vnese.
‚Hyperkorektnost‘
V rámci zpravodajství a vyjadřování se ve veřejném prostoru má moderátor obavy z až moc velké politické korektnosti.
„Obava je, že někdo začne říkat: ‚Počkej, teď existuje politická strana, která se jmenuje Zrušme Ústavu. Takže když budeš říkat, že máme Ústavu, ve které je řečeno, že jsme svobodná a demokratická země, tak existuje politická strana, která říká, že to nechce. Tak to raději neříkej.‘ Tohoto bych se strašně nerad dočkal,“ přibližuje Železný.
Čtěte také
„Když budu říkat, že je mi sympatičtější Andrej Babiš (ANO), nebo Petr Fiala (ODS), tak ať jsem za to vyhozen. To je jasné, to nemůžu. Ale když řeknu, že existují hodnoty, existují určité věci, které máme dokonce napsané v zákonech, a někdo to popírá? Já se nechci dočkat toho, abych musel být takto hyperkorektní. To už pak není hyperkorektnost, to už je třeba i porušení zákona,“ je přesvědčený moderátor.
„Já se těšil na to, až přijde doba, kdy vtípky na ženy, na Romy a další skupiny nebudou akceptovatelné. Když vím, že by se to někoho mohlo dotknout, tak si na to dám pozor. Když vím, že můžu použít nějakou vhodnější formulaci, tak se o to pokusím,“ dušuje se Železný a uzavírá:
„V této hyperkorektnosti problém nevidím. Já ho vidím v obrácené politické hyperkorektnosti.“
Proč se homo politicus jako on už nebude věnovat aktuální politice? A jdou zpravodajství a publicistika České televize správným směrem? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus v audiu na začátku článku.
Související
-
Baxa: Veřejnoprávní média by nemusela zůstat nezávislá. Mediální novela je pro nás prioritou
Návrh na zvýšení poplatků za média veřejné služby se projednává už několik měsíců. Je reálné, aby byla novela schválená ještě do konce roku? Odpovídá Martin Baxa (ODS).
-
Noel Curran: Útok na veřejnoprávní média je útokem na demokracii. Evropská komise by měla přitvrdit
Veřejnoprávní média jsou ve střední Evropě pod sílícím tlakem. Jak se mohou média veřejné služby bránit? A má koncept veřejnoprávního vysílání ještě smysl?
-
Veřejnoprávní médium má sjednocovat společnost. Nový zákon ale jen prohloubí příkopy, míní šéf RTVS
Slovenská vládní koalice chce novým zákonem posílit vliv státu na veřejnoprávní rozhlas a televizi RTVS. Jaký dopad bude mít nový zákon na zpravodajství na Slovensku?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.