Teroristický útok před olympiádou v Číně

4. srpen 2008

Čínské vedení možná přemýšlí o tom, zda se má radovat nebo truchlit. Brutální útok, při kterém na západě Číny zemřelo šestnáct policistů, je tragickou událostí pro jejich rodiny a celý stát. Na druhé straně ovšem dává zapravdu čínským tvrzením, že ujgurská oblast, kde se útok odehrál, je zdrojem nebezpečí, které vyžaduje přísná opatření.

Dosud západní organizace na obranu lidských práv obviňovaly Čínu z toho, že nebezpečí tohoto druhu zveličuje, aby získala ospravedlnění pro svůj tvrdý postup proti menšinám, jako jsou právě Ujguři.

Až donedávna byli v zahraniční nejznámější - a možná jedinou běžně známou -menšinou obyvatelé Tibetu. Ti se také díky trpělivé diplomacii, mírumilovnému projevu a charismatu XIV. Dalajlámy stali oblíbencem západních médií a veřejného mínění. Do budoucna se zdá, že největší pozornost na sebe strhnou ujgurští muslimové žijící na západě země, asi 4000 kilometrů od Pekingu.

Jde o etnikum, které se jazykově i nábožensky liší od většinových Číňanů. Ujguři jsou turkický národ spřízněný s některými dalšími národy střední a západní Asie. Jejich území na západě sousedí s celou řadou jiných muslimských států, jako je Pákistán nebo Afghánistán, a tyto hranice se obtížně střeží. Sin Ťiang, tedy Ujgurská autonomní oblast v Číně, zabírá více než jeden a půl milionu kilometrů čtverečních, a představuje více než sedminu rozlohy celé Číny. Ujguři už od 40. let usilují o samostatnost, a část z nich už po desetiletí vede ozbrojený boj nízké intenzity proti centrální čínské vládě. Peking si toho je samozřejmě vědom a pomocí umělé migrace se snaží etnický profil Sin Ťiangu systematicky změnit ve prospěch Číňanů - Ujguři dnes už představují méně než polovinu z 19 milionů obyvatel Sin Ťiangu. Na tyto změny mnozí Ujguři odpovídají ještě větším nepřátelstvím. Pondělní útok je pravděpodobně součástí této kampaně, která navíc hodlá využít pozornosti, která se k Číně těsně před zahájením olympijských her upírá.

Ve skutečnosti ovšem nejde o nic nového, a čínské úřady už dávno varují před zvyšující se intenzitou extremistických útoků. Tak například v lednu podnikla čínská policie razii v metropoli Sin Ťiangu Urumči, při které zabila dva teroristy. V březnu zas podle oficiálních zdrojů překazila pokus o únos letadla letícího právě z Urumči. V dubnu prý odhalila spiknutí, které mělo za cíl unést zahraniční sportovce během olympiády. A v červenci státní média oznámila, že policie v Urumči zabila pět bojovníků a osm dalších zatkla. Ten samý měsíc vybuchly v Šanghaji a Junanu dva autobusy, k čemuž se přihlásila ujgurská islamistická skupina.

Podle názoru čínských úřadů hlavní nebezpečí pochází ze strany takzvaného Islámského hnutí Východního Turkestánu. Čínské úřady také tvrdí, že je tato organizace napojená na Al Kajdu. To se opravdu nedá vyloučit, protože Al Kajda se dlouhodobě snaží propojit se s již existujícími extremistickými skupinami, a ovlivnit je přinejmenším ideologicky.

Nyní se tedy vláda v Pekingu může cítit ospravedlněna poté, co celý svět obletěla zpráva o pondělním atentátu. Její zvěsti o tom, že olympiádě hrozí nebezpečí, které si vyžaduje mimořádné bezpečnostní kroky, byť i za cenu omezování svobod, jsou tím vlastně prokázány. S každým dnem se tato opatření zpřísňují, kolem Pekingu jsou rozvinuty dva prstence bezpečnostních kontrol, které regulují pohyb směrem do hlavního města.

Čína nyní možná bude moci tvrději zakročit proti ujgurské společnosti než by si jinak mohla dovolit, - přesto pondělním útokem hodně ztrácí. Její představa, že hry se stanou hrdnou oslavou čínských úspěchů posledních let se tím dál nahlodává. K tomu přispěla i jiná dnešní událost, a to demonstrace několika desítek lidí, kteří nedaleko náměstí Ťien an men protestovali proti zacházení, kterého se jim v souvislosti s olympiádou od vlády dostalo. Domy v jejich čtvrti byly totiž zbořeny a na jejich místě postavena nová obchodní ulice, ve které mají své obchody drahé západní značky. Demonstranti tvrdili, že dostali zcela nedostatečnou náhradu. Ještě před rokem by podobná demonstrace na tak citlivém místě jako je okolí Ťien an men vůbec nezačala a nebo by byla okamžitě rozprášena. Nyní zde byly přítomny západní kamery a uniformovaná policie raději jen přihlížela, jak zasahují ženské příslušnice neuniformovaného a údajně zcela nevládního bezpečnostního výboru občanů, které odvedly demonstranty pryč.

Nyní se tedy pozornost upírá nejen na to, jak úřady zametly s lidmi, kteří už jen svou existencí překážely předolympijské výstavbě, ale také jak se vypořádává s jejich protesty, a vláda přinejmenším v očích západního veřejného mínění sbírá další trestné body. Například pondělní vydání oficiálního deníku China Daily vydalo přehled pravidel pro protestní shromáždění v Pekingu, které vypadá jako cimrmanovský žert. Vláda stanovila jen tři přípustné zóny k pořádání protestů, každá akce v nich však musí být oznámena nejméně tři dny předem. Organizátoři demonstrace musí vedle svých osobních dat podrobně popsat cíl shromáždění, předložit hesla na plakátech a skandované slogany, uvést množství připravených megafonů a očekávaný počet účastníků. Jak dodává agentura DPA, zatím úřady všechny pokusy čínských občanů uspořádat ve vykázaných zónách demonstraci zakázaly.

Cizinci, kteří chtějí v Pekingu demonstrovat, musejí všechny žádosti vyplnit anglicky i čínsky. Nesmějí poškozovat "národní, společenské a kolektivní zájmy Číny" a zakázány jsou všechny aktivity, které vyvolávají "sociální napětí". Vypadá to, že politický smog nad čínskou metropolní nakonec bude přece jen větším tématem než ten smog, který budou muset dýchat závodníci během svých sportovních výkonů. Nejdříve za měsíc uvidíme, jaký hlavní dojem si svět ze Pekingu odveze - k žádnému bojkotu her už nepochybně nedojde, ale poučení z letošní olympiády je celkem jasné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.