Teroristické hnutí Hamas nabízí Izraeli příměří
Nejnovější nabídka příměří mezi palestinským Hamasem a Izraelem je výsledkem dlouhodobého úsilí Egypta, a nikoli pochybné mise bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera, který o ně usiloval před dvěma týdny. Návrh je jako obvykle poněkud nevyvážený, i když Hamas nakonec slevil ze svého původního požadavku, aby se příměří týkalo nejen pásma Gazy, ale i Západního břehu Jordánu.
Hnutí navrhuje Izraeli šestiměsíční přestávku v ostřelování jeho měst za to, že izraelská armáda zastaví veškeré vojenské operace proti jeho ozbrojencům v Gaze, ale také zruší blokádu pásma a otevře hraniční přechody, zatímco Egypt má zase otevřít hranice v Rafáhu. Hamas nicméně zdůraznil, že se nepřestane vyzbrojovat ani pašovat do Gazy zbraně. Jeden z jeho nejvyšších představitelů Mahmúd Zahar k tomu dodal, že jestli Izrael nabídku odmítne, bude to hnutí považovat za vyhlášení války. Egypt pozval do Káhiry i čtyři další teroristické skupiny, které chce přesvědčit, aby se k nabídce Hamasu připojily. Od úterka tak s hlavním vyjednavačem, ředitelem egyptských zpravodajských služeb Umarem Sulajmánem, jednají představitelé Islámského džihádu, Výborů lidového odporu a Lidové a Demokratické fronty pro osvobození Palestiny.
Izrael nabídku v první reakci odmítl. Je přesvědčen, že je výsledkem úspěšně fungující mezinárodní izolace Hamasu - jeho vůdci se už řadu měsíců skrývají před cílenými útoky izraelské armády a její vojenské operace decimují řady ozbrojenců i zásoby zbraní. Hamas nabízí příměří vždycky, když je v úzkých a potřebuje se dozbrojit a zkonsolidovat síly. Přiznal to i sám vůdce hnutí Chálid Mišal, který příměří označil za "taktiku boje".
Aby Hamas Izrael k přestávce v bojích přinutil a naklonil si světové mínění, zvolil svéráznou strategii. V pátek například zorganizoval manifestaci Gazanů, kteří na hranicích s Izraelem i Egyptem protestovali proti zhoršujícím se životním podmínkám, ale sedm tisíc účastníků mělo do původně plánované "masové demonstrace" daleko. Na čas bylo úspěšné i cynické vytváření umělé humanitární krize. Ozbrojenci Hamasu na hraničních přechodech pravidelně stříleli na kamiony s potravinami a palivem, které Izrael do pásma Gazy posílá, a když vozy zahnali, tvrdili, že Izrael se snaží Gazany vyhladovět. Několik palestinských majitelů čerpacích stanic potvrdilo, že jim Hamas pod pohrůžkou zabití přikázal, aby pumpy uzavřeli a předstírali krizi. Ozbrojenci do pásma nepustili ani kamion s humanitární pomocí Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky a pak obvinili Izrael ze zadržování potravin. Palestinská samospráva však potvrdila, že paliva, potravin a dalších potřeb posílá Izrael do pásma Gazy dostatek, a ze záměrného zhoršování situace obyvatel nařkly Hamas i Evropská unie a OSN.
Atmosféře nepomohl ani pondělní útok izraelské armády na odpalovače raket v Bejt Chanúnu, který zabil sedm Palestinců, včetně matky se čtyřmi dětmi. Izrael tvrdí, že na civilisty nemířil, ale Hamas zesílil ostřelování a vyzval všechny teroristické skupiny k novým útokům. Nabídku příměří však nestáhl.
Snahu o zastavení bojů uvítal i předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který se s Hamasem po jeho loňském puči v pásmu Gazy dodnes neusmířil. Další představitelé samosprávy jsou však znepokojeni a soudí, že by je příměří mezi Hamasem a Izraelem poškodilo. Abbás ještě Palestincům nepředložil jediný konkrétní výsledek mírových jednání s Izraelem a minulý týden vyjádřil zklamání i nad schůzkou s americkým prezidentem Georgem Bushem ve Washingtonu. Zastavení izraelských vojenských operací v pásmu Gazy by znamenalo další bod pro Hamas, který by tvrdil, že si je vynutil svými útoky. Podle egyptských zdrojů by se případný klid zbraní v Gaze mohl po půl roce rozšířit i na Západní břeh Jordánu, kde Izrael odmítá bezpečnostní operace přerušit. O to samospráva marně usiluje už sedm a půl roku, a kdyby se to podařilo Hamasu, mohli by se Palestinci začít ptát, k čemu vlastně potřebují samosprávu.
I když přijetí příměří Izraelem není vyloučené, není příliš pravděpodobné, alespoň ne v jeho současné podobě. Vláda sice ví, že její vojenské operace ostřelování z pásma Gazy nezastaví, ale je si také vědoma negativního dopadu klidu zbraní - posílení Hamasu a oslabení palestinské samosprávy. Těžko však přistoupí na požadavek zrušení blokády pásma Gazy, protože jejím důvodem je neochota Hamasu uznat právo Izraele na existenci. Ani Egyptu se nechce otevřít hranice v Rafáhu. Zatím však všichni čekají na výsledek jednání s teroristy v Káhiře.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.