Teroristé mění strategii

Nabízí se hned několik vysvětlení. Jedno z nich vyznívá za daných okolností pro dva roky trvající kampaň proti světovému terorismu paradoxně docela příznivě. Spojeným státům a jejich spojenců v tažení proti terorismu se s největší pravděpodobností podařilo narušit velící struktury Al Káidy do té míry, že tato organizace musela přejít na jiný způsob fungování. Jeho podstatou má být faktická autonomní existence jednotlivých buněk Al Káidy a velmi volná spolupráce s jinými teroristickými organizacemi.

Taková je alespoň teorie, ke které se podle listu New York Times kloní americké zpravodajské služby, stejně jako většina evropských agentur. To, co na první pohled vypadá jako úspěch, má ale také svou odvrácenou tvář. Předvídat a tudíž předejít teroristickým útokům je za dané situace mnohem obtížnější, než kdyby jednotlivé atentáty byly detailně plánovány odněkud z centra. "Je to velmi špatný signál. Máme sice co do činění s menším počtem vůdců, zato ale s mnohem větším počtem jejich stoupenců," cituje v této souvislosti list New York Times nejmenovaného evropského odborníka na boj proti terorismu.

Další věc, kterou se atentáty v Turecku a Saúdské Arábii zdají potvrzovat, je momentální neschopnost Al Káidy zaútočit přímo na území Spojených států, či Velké Británie. Na druhou stranu čtvrteční atentáty namířené proti britskému konzulátu a pobočce britské banky v Istanbulu nemají - alespoň co do psychologického účinku na obyvatele Spojeného království - k něčemu takovému až tak daleko. Za zmínku také stojí páteční varování amerického ministerstva zahraničí. Podle něj přibylo signálů o tom, že Al Káida připravuje útoky proti americkým cílům v zahraničí.

Není to ovšem poprvé, co oficiální americká místa takové varování vydávají. Stejně tak nelze hovořit o premiéře, pokud jde o útoky na jasně civilní cíle provedené teroristickými organizacemi s volnými vazbami na Al Káidu. K podobným útokům došlo loni v Tunisku či v Pákistánu. Nyní panují obavy, aby se dějištěm příštích podobných útoků nestala některá z evropských zemí aktivně se podílející na tažení proti terorismu, či americké okupaci Iráku. Ostatně ve snaze najít skrytou symboliku za čtvrtečními útoky v Turecku mnohým pozorovatelům neuniklo, že k explozím došlo v evropské části Istanbulu.

To, co ohlédnutí za tragickými událostmi posledních týdnů naznačuje především, je zjevná snaha teroristů o radikalizaci islámského světa. Oprávněnost takových úvah ostatně potvrzuje i vyjádření tureckého ministra zahraničí Abdullaha Gülla. Ankara se podle něj snaží o prohloubení demokracie a zlepšení situace, pokud jde o dodržování lidských práv v zemi. "Chceme dokázat, že muslimská země může být kompatibilní s moderním světem. Dost možná, že to někomu vadí," nechal se slyšet šéf turecké diplomacie. Obecně platí, že motivace extrémních islamistických uskupení a teroristických organizací je v zásadě dvojí. V prvním případě se násilná opozice proti liberalizaci a vlivu Západu na život muslimského světa projevuje atentáty na symboly západní společnosti. K takovým útokům patří atentáty z 11. září 2001 ve Spojených státech. Do druhé kategorie patří nedávné atentáty v Turecku a Saúdské Arábii. Za nimi se skrývá usilí vnutit islámskému světu od Severní Afriky přes Blízký východ až po Střední Asii extrémistům vlastní černobílé vidění světa. Je to nebezpečná kampaň, za kterou platí svými životy nevinní lidé.