Termoskop, dědeček teploměru

Nikoli. Historie teploměru začala teprve před pěti sty lety. Do té doby byli lidé odkázáni na své tělesné pocity, při zpracování kovů či keramiky se řídili zbarvením rozžhaveného materiálu a podobně. První vlaštovkou v oblasti zjišťování teploty byl Galileův termoskop (sestrojený roku 1592) - jednoduchý přístroj, který však ještě nic neměřil, protože neměl stupnici. Byla to skleněná asi třiceticentimetrová trubička zakončená baňkou. Galileo baňku zahřál rukou a druhý konec trubičky pak ponořil do obarvené vody. Protože v baňce byl teplý vzduch, který se postupně ochlazoval, a tudíž smršťoval, a protože na hladinu vody působil okolní tlak, začala voda do trubičky stoupat. Když se vzduch v baňce opět zahřál, vodní sloupec v trubičce klesl.

Tento termoskop opatřil stupnicí Santorio Santorio, jenž rovněž sestrojoval různé měřicí přístroje. Další zdokonalení přinesli Otto von Güricke a Gaspar Schott, kteří trubičku přístroje ohnuli do tvaru U, naplnili ji tekutinou a oba konce opatřili baňkami.

Teploměrnou látkou zpočátku tedy byla voda. Využil ji rovněž lékař Jean Rey, který roku 1631 sestrojil první teploměr. Již od počátku však bylo zřejmé, že voda není nejvhodnější kapalinou, protože její tepelná roztažnost je velmi malá. Experimentovalo se proto se rtutí, již pro svůj teploměr využil německý fyzik Daniel Gabriel Fahrenheit, ale to bylo až roku 1714, a s lihem, který před rtutí dostal přednost.

Roku 1641 velkovévoda Ferdinand II. sestrojil teploměr, v němž byl líh měrnou kapalinou. Stejně jako ostatní přístroje ani tento neměl takovou stupnici, kterou by bylo možno srovnat s ostatními - v této době existovalo 35 druhů měřítek. Normalizovaná stupnice se objevila až roku 1650; v dnešní době měříme teplotu ve stupních Fahrenheita, Réaumura, Celsia či v kelvinech.

Kromě toho používáme různě "dlouhé" teploměry podle toho, kde chceme zjistit teplotu. Asi každý člověk zná lékařský teploměr (používaný od roku 1866), jenž ukazuje teplotu jen od 35 do 42 stupňů Celsia, ale žádoucí jsou pochopitelně pouze hodnoty v ještě menším rozmezí. Předchůdce dnešního lékařského teploměru vynalezl fyzik sir Clifford Allbutt. Byl to přístroj dlouhý asi 30 cm a pacient ho musel držet 20 minut, než byla jeho teplota naměřena.