Tereza Zavadilová: Ať vstanou nové Grety. Mezi byznysmeny

12. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Greta Thunberg

Že globální oteplování není jen salonní výmysl, viděl každý český zahrádkář během sedmi předpandemických let. Do roku 2020 svět totiž zažil dosud nejteplejší období. Politické povědomí o klimatické krizi akcelerovaly protesty a stávky studentů v čele s Gretou Thunbergovou. Covidová pandemie přinesla změnu. To, že svět se pocitově trochu ochladil, je spíše koincidence. Reálné dopady ale změna má. 

Nejprve pár faktů. Globální oteplování způsobují především emise skleníkových plynů, které zvyšují hladiny oxidu uhličitého v atmosféře. Emise se za posledních 50 let zmnohonásobily. To ničí ekosystém celé planety.

Čtěte také

Proto se vyspělé státy během uplynulé dekády zavázaly, že budou snižovat uhlíkové emise tak, aby se teplota planety nezvyšovala o více než dva stupně, ideálně o 1,5 stupně proti době před průmyslovou revolucí.

Emise mají na svědomí samozřejmě obrovský pokrok, které lidstvo v posledním půlstoletí urazilo – a který je nesmírně energeticky náročný. Kdyby lidstvo produkovalo tolik emisí jako teď, v roce 2100 by byla země teplejší skoro o pět stupňů – což představuje ekologickou i sociální katastrofu.

Síla individuální akce

Pandemie s lockdowny přinesla logicky obrovskou změnu životního stylu. Těsně před covidem dokázali klimatičtí aktivisté nadzvednout řadu starších či konzervativnějších lidí radikálními plány na snižování emisí – ve smyslu redukce počtu vozidel, omezení cestování letadlem či snížení spotřeby energií. To vše tedy přišlo s epidemií samo.

Čtěte také

Asi každý čekal, že emise radikálně klesnou. Podle analýzy vědců z Global Carbon Project se loni průmyslové a fosilní emise snížily o sedm procent – konkrétně o 2,4 miliardy tun oxidu uhličitého.

Jde o největší doložený pokles emisí – například v nejtěžším roce finanční krize, v roce 2009, spadly jen o 1,3 procenta. Ovšem už v dalším roce prudce vzrostly.

Pandemie vytvořila pro svět šanci přistoupit ke klimatickým závazkům jinak. Globální pokles emisí je dobrý základ, ale změnu trendu sám o sobě nepřinese. Na pokles emisí měla vliv především snížená spotřeba energie z fosilních paliv a také omezení dopravy jak letecké, tak automobilové. Jen dojíždění do zaměstnání je samo o sobě velkým znečišťovatelem.

Čtěte také

Když se Gretě Thunbergové před dvěma lety politici smáli, že jede na summit do USA lodí a ne letadlem, protože uhlíková stopa je údajně srovnatelná, říkala, že především chtěla poukázat na sílu individuální akce. Aby si každý uvědomil, že může něco udělat sám, ne jen čekat, co udělají instituce a průmysloví giganti. Nejen kvůli pandemii to vypadá, že začíná svítat na lepší časy.

I mnozí byznysoví lídři si – po počátečním odporu – uvědomují, že klimatická revoluce přináší i jim řadu příležitostí: krom dotací od států také prostor pro inovace, pro zodpovědnější rozhodování i třeba úplně nové profese.

A investiční příležitosti. Podle Financial Times objem investic v takzvaném sektoru ESG (což jsou ekologicky a sociálně odpovědné projekty) raketově rostou. Za poslední čtyři roky se zdvojnásobily a teď tam je sedmnáct miliard dolarů. To už je lákavá suma peněz na to, aby i byznys vzal ekologii vážně.

Autorka je ekonomická novinářka

Spustit audio