Tereza Zavadilová: Umělá inteligence a nesmrtelnost
Letošní rok byl rokem, kdy do světa naplno vtrhla umělá inteligence. Ze science fiction či high-tech pracovišť se přenesla do mobilu každého, kdo ji chce a možná ani nechce. Ještě to není úplně vidět, ale otevření učícího se jazykového modelu inteligence světu odstartovalo obří vlnu inovací. A to ve všech směrech, včetně vědy i zdravotnictví.
Tváří umělé inteligence je Sam Altman, osmatřicetiletý americký vizionář, který na sebe letos strhl pozornost světových médií hned několikrát, nejvíce ovšem v listopadu. Tehdy ho jeho firma OpenAI, tvůrce slavného Chatu GPT, za nejasných okolností na hodinu propustila a po pár dnech vzala zpátky.
Čtěte také
Altman kromě toho, že zpopularizoval jazykový model umělé inteligence, má i jiné projekty. Třeba Worldcoin, což je kryptoměna, kterou dostávají lidé jen za to, že nechají ověřit svoji identitu. Sam Altman předpokládá, že bude stále složitější na internetu rozlišit, kdo je člověk a kdo je robot. Což už je bohužel teď, jak se mohly přesvědčit oběti čím dál rozšířenější finanční kriminality na síti.
Altman investoval svých 180 milionů dolarů do sektoru longevity, tedy snahy o prodlužování lidského života, což je fenomén, který se spolu s umělou inteligencí exponenciálně rozvíjí.
Američtí miliardáři a milionáři z technologického světa včetně Elona Muska či Jeffa Bezose mají hezké životy, nechce se jim opouštět tento svět, takže masivně investují do výzkumu, který nutný konec oddálí.
Žaloby na OpenAI
Altmanova firma Retro Biosciences má ambici přidat lidskému životu deset let, pomocí přeprogramování buněk tak, aby se ze starých stávaly mladé. Ač to zní jako sci-fi, do sektoru longevity je celkově nainvestováno 30 miliard dolarů a trh roste dvouciferným číslem za rok.
Čtěte také
Pomineme-li extrémy typu krevní transfuze od mladých, trend má klasicky dvě strany. Kritika, že na tyto výdobytky dosáhnou jen bohatí, je zcela na místě. Miliardy navíc do biotechnologického výzkumu ale znamenají, že z objevů profituje i zdravotnictví pro smrtelníky. Výsledkem je třeba masivní pokrok v oblasti kmenových buněk.
Pokrok přinášený umělou inteligencí také nevítají všichni s ovacemi. Mnoho intelektuálů i politiků vidí rizika, vývoj běží rychleji než legislativa i morálka a připravenost společnosti. Umělou inteligenci vyvíjeli akademici na vědeckých pracovištích, v nadacích a neziskovkách. Teď ji ale mají plně v rukou firmy, kterým jde přirozeně o zisk. A v tomto případě spoléhat na to, že trh něco vyřeší, by bylo naivní.
Regulace už se chystá – například v Evropské unii – ale nakolik bude účinná a zda ji nepůjde jednoduše obejít třeba domicily v benevolentních zemích, to se teprve ukáže. Spory už jsou. Nyní americký deník New York Times podal žalobu na OpenAI za údajné zneužití intelektuálního vlastnictví.
Převratný pokrok, který aktuálně běží, ovšem nemůže překrýt bolestivé válečné konflikty. Snažit se vylepšovat a prodlužovat život už tak šťastných lidí ve šťastnějších končinách světa vypadá až cynicky v porovnání s tisíci zbytečně zabitých lidí na Blízkém východě, Africe i Evropě.
Dá se tedy zatím jen bláhově věřit, že současná překotná inovace má potenciál jednou vylepšit život skutečně všem.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
