Tereza Zavadilová: Tygr ve virtuálním vesmíru

3. listopad 2021

Facebook měl podle posledního žebříčku amerického Forbesu pátou nejcennější firemní značku světa s hodnotou přes 70 miliard dolarů. Přesto se ji zakladatel této firmy, jejíž produkty používá skoro polovina světové populace, rozhodl přejmenovat, a to na Meta Platforms. Krok Marka Zuckerberga vypadá jako poněkud zběsilý, jistou logiku ale má. Respektive snaží se zabít dvě mouchy jednou ranou. 

První je reputace. Není to první případ v historii, kdy se firma snažila vyvolat zapomnění na předchozí skandály změnou jména. Renomé Facebooku se drolí už posledních pár let a mimochodem ve zmíněném žebříčku se hodnota značky meziročně propadla nejvíc ze všech.

Čtěte také

Různě vycházelo najevo, jak se pomocí facebookové platformy šířily fake news, vyvolávala nenávist, manipulovaly volby, vykvetl populismus a podobně. Naposled takzvané Facebook Papers, které vynesla zaměstnankyně firmy v říjnu do médií, ukázaly, že sociální síť mnohokrát dala na první místo zájem na vlastním byznysu před ochranou uživatelů před manipulativním a nenávistným obsahem. 

To je jeden bod problému. Druhým je, jak uchopit nový byznysplán. Uteklo to, Facebook už není žádný start-up, ale sedmnáct let starý moloch, který začíná mít i obchodní bolesti. Mladé lidi jeho hlavní produkt, sociální síť Facebook, většinou vůbec nezajímá. 

Virtuální světy a rozšířená realita

Firmě se podařilo něco vylepšit pomocí sesterských produktů sítě Facebook – vlastní totiž  také chatovací službu WhatsApp či Instagram, ovšem nástup sítí jako TikTok její pozici ohrožuje.

Čtěte také

Zuckerberg přímo prohlásil, že Facebook, tedy Meta, nechce být firmou pro staré lidi, ale chce se vrátit ke své původní cílové skupině, což jsou mladí dospělí, a postavit jim umělý vesmír za 100 miliard dolarů s názvem Metaverse.

Ač i toto zní běžnému posluchači jako šílenost, nemusí to tak být. Zuckerberg není sám, kdo čeká intenzivnější přerůstání virtuální reality do fyzické a obráceně. Už teď existují prototypy s úsvitem budoucích věcí.

Například Decentraland, což je nejstarší virtuální svět fungující na blockchainové platformě, už má mnohamiliardovou hodnotu – lidé se tam potkávají, hrají hry, pořádají se tam koncerty skutečných hvězd, prodávají pozemky i móda pro virtuální dvojníky lidí, přítomnost si tam kupují i firmy.

Na druhé straně se pomocí robotů, avatarů a smyslových pomůcek přenáší rozšířená realita do našeho světa. Byznys s tím vším spojený může být a bude obrovský, protože technologie umožňují čím dál více. 

Čtěte také

A Zuckerberg se svou firmou, která obsluhuje zhruba čtyři miliardy lidí na celém světě, chce být tím, kdo postaví kopii našeho světa ve virtuální realitě. Kdo udělá z fenoménu pro technologické nadšence skutečný mainstream.

I proto už dříve Facebook zkoušel vyrobit vlastní kryptoměnu. A privatizoval si výraz Metaverse, který dosud technologičtí nadšenci používali jako obecný výraz pro virtuální svět. Tím, že svou vizi takto přímo pojmenoval, jí dal obrovskou váhu. 

Tereza Zavadilová

Covidová pandemie, která zavřela lidi na měsíce doma, logicky přinesla obrovský rozvoj života online. Virtuální světy a rozšířená realita jsou skutečně další technologickou evolucí s nekonečným byznysem.

Jestli ale Zuckerbergův přejmenovaný Facebook bude tvůrcem těchto světů, může nastat pořádné drama. Protože Facebook nadělal celkem slušnou paseku i v reálném světě plném legislativy a regulace. Co udělá tam, kde nic z toho neplatí?

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio