Tereza Zavadilová: Rozsudek proti bývalému Facebooku je složitý jako dnešní doba
Verdikt irské komise pro ochranu osobních údajů, která jménem Evropské unie udělila začátkem týdne pokutu americké společnosti Meta, jako by v sobě shrnoval všechny paradoxy současné doby. Vyvolal pozornost, referovala o něm světová média i sociální sítě – úřad totiž firmu Marka Zuckerberga nijak nešetřil a dal jí nejvyšší pokutu, jakou kdy komise udělila, v přepočtu 28 miliard korun.
Navíc letos je to už třetí pokuta uložená Metě v Evropské unii a čtvrtá za posledních šest měsíců.
Čtěte také
Meta dostala pokutu za to, že posílala data svých uživatelů z Evropy do Spojených států, kde do nich mohly mít přístup americké tajné služby, což se ukázalo v kauze uniklých dokumentů whistleblowera Edwarda Snowdena před deseti lety. Spojené státy totiž zpravodajským agenturám umožňují zachytit komunikaci ze zahraničí, včetně digitální korespondence.
Takto před třemi lety vyhrál rakouský aktivista Max Schrems soudní spor o neplatnost dosavadní evropsko-americké smlouvy, která umožnila Facebooku a dalším společnostem přesouvat data mezi těmito dvěma regiony. Evropský soudní dvůr uvedl, že americké slídění porušuje základní práva evropských uživatelů.
Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá. Má na to pět měsíců.
Dohled a regulace
A zde nastává první paradoxní situace. Soudní řízení by se totiž mohlo protáhnout na několik let. Do té doby by mohla vstoupit v platnost nová smlouva o přenosu dat mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která má regulovat transatlantický datový provoz podle nových pravidel.
Čtěte také
Nový pakt o sdílení dat by Metě a mnoha dalším společnostem poskytl právní ochranu, aby mohly pokračovat v přenášení informací mezi kontinenty. Pokud smlouva vstoupí v platnost během soudního procesu, což se dá čekat, mohla by zrušit velkou část evropského rozhodnutí. Předběžná dohoda už byla oznámena loni.
Další nejasností rozsudku proti bývalému Facebooku je také fakt, že rozhodnutí se vztahuje pouze na Facebook, nikoli na Instagram a WhatsApp, které Meta také vlastní.
Případ pokuty pro Metu ukazuje na širší snahu států ovládnout globální pohyby dat, které se stávají nejcennější komoditou současné doby. Deník New York Times napsal, že éra bezhraničního přenosu dat končí a s tím i éra dostupnosti všeho pro každého. Každý klik na Instagram či napsaná zpráva znamená odeslání dat většinou někam do ciziny. Podle deníku 50 států v poslední době začalo pracovat na nějaké legislativě na lokální ochranu dat.
Čtěte také
Schovává se to za bezpečnostní obavy i obavy ze zneužití soukromí, často ale jde o důvody ekonomické a u některých režimů i autoritářské. To, jak Evropa naložila s Metou, není příliš odlišné od toho, jak se Amerika chová k čínskému TikToku, kde je dokonce tlak na jeho úplný zákaz, například Montana už zákaz schválila. Čína zakazuje Facebook od začátku.
Množství dat přenášených přes hranice se v poslední době výrazně zvýšilo, takže snaha států o dohled je z jejich úhlu pochopitelná. Jenže státní zásahy a zákazy mají také svá rizika – od omezení svobody toku informací a slova přes paternalistické tendence po ekonomické ztráty a zhoršení konkurenceschopnosti zemí. I Meta už několikrát pohrozila, že pokud nebude transatlantický přenos dat dlouhodobě možný, z Evropské unie zcela odejde.
Bez možnosti přenášet data přes hranice hrozí, že se internet rozdělí do národních a regionálních kruhů, omezí globální ekonomiku a znemožní občanům v různých zemích získat přístup k mnoha sdíleným službám, na které se spoléhají, shrnul to jeden z manažerů Mety Nick Clegg. Z různorodé regulace brzdící technologický vývoj ve světě má strach i řada odborníků.
A do toho všeho přichází umělá inteligence se svými neomezenými možnostmi. Je jasné, že nějaká forma dohledu a regulace nutná je. Jenže technologický vývoj poněkud předbíhá úředníky a hrozí také to, že budou chytat to, co je dávno passé. Jako teď pokuta za dozvuky deset let staré Snowdenovy kauzy.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
