Tereza Zavadilová: Oficiální kryptoměny centrálních bank
Digitální měny nejsou jenom kryptoměny. Některé digitální měny mohou být dokonce úplným filozofickým opakem kryptoměn – které byly založeny jako platidlo, jež za sebou nemá žádnou vydávající autoritu typu stát a nemůže být nijak regulováno. S myšlenkou vlastních digitálních platidel si už nějakou dobu pohrávají centrální banky na celém světě.
Centrální banky dobře vědí, že je to budoucnost. A když si ji finanční giganti nechají teď uniknout, celou ji ovládnou technologičtí hráči – mimochodem banky zrychlily výzkum v této oblasti poté, co se lekly plánované kryptoměny Facebooku s názvem Libra.
Čtěte také
Řešeným aspektem digitálních měn vydávaných centrálními bankami, takzvaných CBDC, je otázka jednak odolnosti bankovních systémů, dohledu a také soukromí. To banky na Západě řeší velmi podrobně, ovšem rozvojové a víceméně totalitární státy se zásahů do svobod tolik neštítí, takže jejich implementace může být mnohem jednodušší.
První zemí, která oficiálně zavedla digitální měnu, byl daňový ráj Bahamy. Loni uvedené platidlo se jmenuje sand dolar, tedy písečný dolar, a obyvatelé jej mohou používat v digitální peněžence.
Až začnou coiny vydávat centrální banky
První centrální bankou, která začala zkoumat zavedení digitální měny, paradoxně byla druhá nejstarší banka světa Bank of England, a to před šesti lety. Letos v dubnu ve společném prohlášení s ministerstvem financí oznámila vznik fóra, složeného z mnoha odborníků, které bude řešit technologické i netechnologické aspekty digitální měny. Přímo v centrální bance pak vzniklo CBDC oddělení.
Čtěte také
Testování digiměn je ale už leckde v plném proudu – i Evropská centrální banka vymýšlí digitální euro a Fed dolar. Francie a Singapur začaly nedávno testovat přeshraniční transakce s CBDC. Čína aktuálně zkouší digitální juan na cestujících, kteří mohou za své jízdy platit aplikací čínské banky ICBC. Mimochodem Čína deklaruje svou digiměnu jako první CBDC vydanou velkou ekonomikou.
Vlivná mezinárodní bankovní asociace BIS uvedla, že v roce 2024 bude mít pětina světové populace přístup k nějaké formě CBDC.
Podle Financial Times je klíčovou otázkou, jak při zavedení digitální měny zajistit bezpečnost dat občanů. Banky by tak měly totiž k dispozici hromadu citlivých dat o každé finanční transakci. Což může být skvělé v boji proti praní špinavých peněz či kriminalitě, ovšem také to, že jakákoli finanční transakce, i nejrůzněji kompromitující, bude přímo spojitelná s konkrétní osobou. To komerční banky v současnosti nepřipouštějí.
Otázka osobní svobody v posledním pandemickém roce mezi obyvatelstvem rezonuje ještě více. Česká bankovní asociace koncem června zveřejnila výsledky průzkumu, podle kterého by dvě třetiny respondentů považovaly zrušení fyzických peněz za omezení svobody. V roce 2020 se tak vyjádřilo jen 38 procent lidí, zbytek to hodnotil spíše jako zjednodušení života.
Rozporuplný vztah k digitálním měnám centrálních bank má také kryptoměnové společenství. Na jedné straně zájem bankéřů o technologie, na kterých jedou kryptoměny, tomuto trhu pomáhá – oficiální digiměny vytěžují mnohá řešení vyvinutá kryptoanarchisty.
Na druhé straně se dá čekat, že až začnou coiny vydávat centrální banky pod taktovkou států, celá neregulovaná komunita se bude definitivně poroučet mimo zákon.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
