Tereza Zavadilová: Luxus rozjel jízdu z kopce

Jeho impérium vzniklo tak, že od 80. let chytře skupoval výrobce luxusního zboží vlastněné evropskými rodinami, až vybudoval nejcennější firmu v celé Evropě. Letos v dubnu sesadil amerického výstředníka Elona Muska z trůnu nejbohatšího člověka světa. A v tom okamžiku se mu kolo štěstí otočilo dolů. Celý trh luxusního zboží začal klesat a Arnault osobně začal být nádavkem vyšetřován z praní špinavých peněz.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Obchodní válka s Čínou se Evropě nevyplatí

Trh luxusních značek donedávna tančil na vrcholu úspěchu a bohatství. To nastalo už v pandemii, kdy lidé nudící se doma u počítačů nakupovali známé značky. Tržby i akcie výrobců drahých kabelek, hodinek, vín a spol. rostly o desítky procent. To se nezměnilo ani po ruské invazi na Ukrajinu – právě luxusní zboží se ukázalo jako nejodolnější proti inflaci či tehdejším logistickým problémům. Trh luxusu za poslední tři roky výrazně narostl. Jízda skončila letos v polovině roku. 

Analytici si lámou hlavu, co se stalo, že lidé přestali kupovat drahé věci. Potenciálních příčin je více: Nenakupuje Čína. Ekonomika se zdaleka nerozjela, jak se čekalo, v Číně zuří nemovitostní krize a Číňané v porovnání s předcovidovým obdobím mnohem méně cestují někam za nákupy.

Všichni spoléhají na Indii

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Elon Musk, duch i karikatura dnešní doby

Pak je to dopad inflace. Ono to jen tak vypadá, že luxusní zboží kupují ti, co nemají hluboko do kapsy a nějaká inflace je nerozhází. Jenže to tak úplně není. Luxusní zboží, ať už je to kabelka, auto, alkohol, drahé tenisky či špičkové spotřebiče v kuchyni, psychologicky z velké části slouží jako statusový symbol.

Jistě, bohatí lidé si kupují drahé značky kvůli kvalitě či řemeslnému zpracování. Ale mezi zákazníky luxusu patří i lidé, kteří jako bohatí vypadat spíše chtějí. Koupí luxusního zboží si kupují vyšší sociální status. 

Že luxusní značky zdaleka nejsou jen doménou boháčů, ukazují i tvrdá data. Podle analýzy Global Data je 27 procent Američanů s ročním příjmem do 50 tisíc dolarů – tedy na tamní poměry spíše chudších – pravidelnými zákazníky prodejců luxusního zboží. Tato spotřebitelská skupina je paradoxně skoro stejně velká jako lidé s trojnásobnými příjmy.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Potraviny jako vzácné zboží

Chudší zákazníci nyní kvůli dlouhé inflaci na rozhazování nemají. Ale mohou si kupovat luxusní zboží z druhé ruky. Fenomén posledních let, cirkulární ekonomika, přinesla rozmach second handů s drahým zbožím, mnoho prodejců rozjelo online byznys. Takový trh byl dříve jen marginální a nyní výrobcům luxusu v prodejích nového zboží trochu hází klacky pod nohy. 

Naděje producentů drahého zboží se proto upínají k Indii – nutno poznamenat, že nejsou sami, protože na Indii coby náhradu za Čínu či Rusko spoléhají snad všichni velcí podnikatelé a investoři. 

V Indii v posledním roce překotně otevírají pobočky privátní banky, luxusní obchodní domy i michelinské restaurace. Podle Bloombergu se hodinky značky Rolex v obchodě Emporio Mall v Dillí ihned vyprodaly a na nové modely se čeká i rok a půl. Prodeje luxusních aut rostou o třetinu ročně. Příliv investic do Indie především do technologického sektoru vytváří vrstvu nových bohatých podnikatelů, ochotných kupovat známky luxusu.

Tereza Zavadilová|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Jenže zatím je to spíše výhled, než hotový zlatý důl. Jen osm procent obyvatel země s miliardou a půl lidí má osobní auto. Necelých 50 milionů Indů má na svědomí polovinu obratu všech e-shopů v zemi. Většina lidí žije stále v chudobě. 

Takže to spíše vypadá, že sektor nejdražšího zboží se zařadí vedle jiných odvětví do čekárny na to, až se ekonomická situace ve světě zlepší. Až skončí drahota, nejistota a války, a lidé budou mít chuť zase utrácet. Třeba za luxusní věci.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz