Teplé prostředí zkracuje život

29. červenec 2009

V teplém prostředí nelze žít extrémně dlouhý život. To je závěr, který zřejmě platí pro studenokrevné živočichy z celého světa.

Ryby, obojživelníci, korýši i plazi z vyšších zeměpisných šířek se těší delšímu životu než stejné druhy, které žijí blíže rovníku. Například měkkýši perlorodky říční se ve španělských vodách dožívají nejvýše 29 let, zatímco v Rusku se mohou dožít až 200 let. Výzkumníky z americké Univerzity ve Stony Brook zajímalo, proč má nepříliš velký rozdíl v zeměpisné šířce - perlorodky ze Španělska žijí na 43 stupních severní šířky, zatímco perlorodky z Ruska na 66 stupních - tak obrovský dopad.

Vědci shromáždili údaje o 90 druzích terestrických, sladkovodních i mořských studenokrevných živočichů s velmi rozdílnou délkou života, od členovců vznášivek (Arcartia tonsa), kteří žijí v průměru 11,6 dne, po perlorodky říční (Margarita margaritifera) s průměrnou délkou života 76 let. Zjistili, že v celém spektru studovaných druhů je dlouhověkost exponenciálně závislá na teplotě životního prostředí. Autoři studie nevylučují účast jiných faktorů, ale tvrdí, že i malá teplotní změna může vyústit ve velké změny v délce života studenokrevných živočichů. Bude proto zajímavé sledovat, jak budou bezobratlí živočichové, ryby, obojživelníci a plazi čelit globálnímu oteplování, říkají vědci.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.