Temelín a dohoda z Melku

Zatímco česká strana jej považuje za naplněný, rakouská je názoru opačného. Rakušané totiž považují protokol, podepsaný v prosinci 2000 tehdejšími předsedy vlád Zemanem a Schuesselem za účasti komisaře Verheugena v rakouském Melku za mezistátní smlouvu a proto se vyhýbají formulacím, které by jej výslovně ukončily. Pro ČR je ale protokol jen politickou dohodou. I Praha sice uznává, že určité technické otázky je třeba posuzovat v čase. Například životnost reaktorových nádob. Platformou pro výměnu takových informací se podle vedoucího české části parlamentní komise Kasala ale stane mezivládní dohoda o informování o Temelínu, kterou v březnu konečně ratifikoval i rakouský parlament. Je to vůči české straně vstřícný krok: Praha vždycky tvrdila, že dohoda z Melku je zbytečně nadstandardní.

Na první pohled se tedy zdá, že by temelínský balvan mohl být z oficiální roviny česko-rakouských vztahů odvalen. Otázka je, na jak dlouho. V současné době se sice v Evropě a ve světě mění vztah k jaderné energetice a například Británie začíná otevřeně mluvit o nové jaderném věku. Jenže zároveň s tím by rostlo i nebezpečí šíření jaderných zbraní. Problémy, spojené s využívání jaderné energie v hustě osídlené Evropě, vystoupily do popředí při nedávném falešném poplachu kolem závady na primérním okruhu slovinsko-chorvatské jaderné elektrárny Krško, o které se dodnes neví, nakolik byla závažná. Jasné je jenom to, že pokud úřady nezametají únik radioaktivní vody pod koberec, nemá EU evidentně vypracován přesný, jednoznačný a dostatečně transparentní systém předběžného varování, který by vyloučil jakékoli zbytečné dohady. Faktem je, že Krško postavila americká firma Westinghouse, která dostavovala také Temelín. A to v době, kdy český dodavatelský průmysl používal s pomocí vlády státní zakázky Temelína jako transformační polštář a podle toho to vypadalo: socialistický šlendrián se na stavbě podle vyprávění pamětníků zakonservoval ještě roky poté, co v zemi už začínaly po revoluci fungovat nové pořádky.

Z této doby kolují o Temelínu tvrdošíjně historky o zfušovaných svarech na temelínském potrubí a nezbývá než doufat, že se nakonec nepotvrdí vážnou havárií. Na třetím společném jednání parlamentní komise, které se uskutečnilo minulý prosinec v Českých Budějovicích, vyzvala komise Státní úřad pro jadernou bezpečnost, aby se zabýval společně s rakouskými experty otázkou svarů primárního potrubí prvního bloku Temelína.

Momentálně jsou nicméně hlavním zdrojem poruch na Temelínu palivové články, které se rychle deformují a musejí být předčasně vyměňovány. Ani tady údajně nebezpečí nehrozí, protože než by nastalo, Temelín se prý automaticky vypne. Neplánované odstávky ale působí rozruch, a tak jich ČEZ pro jistotu "plánuje" radši víc než míň: Jeden nebo druhý blok Temelína měl například v roce 2007 "plánovaně" stát dohromady půl roku. Ztráty vyčíslili zahraniční analytici na statisíce eur denně. Přesto ve zdejších zeměpisných šířkách převažuje víra v atom jako energetickou spásu. Ve vládních šuplících už dřímají plány na další dva bloky v Temelíně. Pak by se ale současné uvolnění v česko-rakouských vztazích ohledně Temelína mohlo rychle ukázat jako fata morgana.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .