Tam, kde skonal Caligula
Archeologové odhalili tunel, ve kterém členové pretoriánské gardy v roce 41 n. l. zabili římského císaře Caligulu.
Tým italských archeologů narazil nedaleko ruin císařského paláce na římském Palatinu na zbytky podzemního koridoru, tzv. cryptoportica. Vedoucí týmu Maria Antoinetta Tomeiová je přesvědčena, že koridor přesně dopovídá popisu chodby, ve které byl v roce 41 našeho letopočtu zavražděn členy pretoriánské gardy císař Caligula. V těchto prostorách byl císař ubodán spolu se svou ženou Caesonií. Jejich dceři Julii Drusille rozbili pretoriáni na stejném místě hlavu úderem o stěnu.
Tak skončila vláda císaře Gaia Julia Caesara Augusta Germania, jehož přezdívka Caligula (Botička) přežila dvě tisíciletí jako synonymum kruté zvrácenosti. Přezdívku získal Caligula jako malý chlapec, když provázel svého otce generála Germanica během tažení římských legií. Generál nechal pro synka zhotovit zmenšenou kopii legionářské uniformy včetně bot. Chlapec díky ní získal sympatie legionářů, a ti si ho překřtili na Caligulu.
Když Caligulu v pětadvaceti zvolil senát císařem, byl z něj už zdatný intrikán. Na trůn se zřejmě dostal tak, že nechal zabít svého předchůdce Tiberia. Zpočátku těžil z popularity otce Germanica, který se těšil pověsti čestného a spravedlivého muže. Caligula se však příliš "nepotatil". Situace se dramaticky zhoršila poté, co prodělal těžké onemocnění. Po uzdravení u něj naplno propukla psychóza. Nechal se prohlásit za boha a vládl s krutou svévolí. Nikdo si před ním nemohl být jistý majetkem ani životem.
Dnes už lze těžko odlišit reálné Caligulovy činy od pomluv, které o něm šířili nepřátelé ještě za jeho života, a legend, které vznikly až po jeho smrti. Historik Suetonius o Caligulovi napsal, že měl incestní poměr se svými sestrami Agrippinou, Drusillou a Julií Livillou. Známé je také tvrzení, podle kterého se Caligula pokusil o udělení titulu konzula svému koni Incitatovi. Traduje se, že Incitatus měl stání z mramoru, kolem krku nosil náhrdelník z drahých kamenů a žral oves smíchaný s lístky zlata.
Stavba podzemního koridoru, v němž pretoriáni zavraždili Caligulu, byla původně přisuzována až Caligulově nástupci císaři Claudiovi. Na zdech jsou ale značky řemeslníků z období Claudiovy vlády. Maria Antoinetta Tomeiová však zjistila, že chodba sloužila už za Caliguly a Claudius ji nechal jen přestavět.
"Je zřejmé, že celkový vzhled císařského palácového komplexu na Palatinu určil císař Claudius a nikoli Nero, jak se obecně tvrdí," říká Maria Antoinetta Tomeiová.
Zvukovou podobu této zprávy jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 7. 11. 2008 v 9:00.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.