Takový malý Hongkong, říká jazykovědec o Ugaritu, jeho kultuře i jazyku

15. březen 2016
Studio Leonardo

Co je to ugaritština? Kdo, kdy a kde tímto jazykem mluvil? Čím je pro jazykovědce zajímavý? Hostem Studia Leonardo byl Petr Zemánek z Ústavu srovnávací jazykovědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Jde o jazyk, kterým se mluvilo v dnešní severní Sýrii, kousek od města Latákia, u moře,“ uvedl arabista a semitista.

Podle něj můžeme hovořit zhruba o období mezi 14. a 12. století před Kristem.

Ugaritština má pro jazykovědce dva hlavní zajímavé rysy: jednak v ní byla poprvé abeceda použita pro celý jazyk, dále její písemnosti obsahují mýty, které se v různých obměnách objevily v biblickém textu.

„Ugariťané kromě ekonomických poznámek a korespondence zaznamenávali náboženské rituály i mytologii. Proto i teologové chodí studovat ugaritštinu, její dochované písemné památky nebo aspoň čtou překlady.“

Nezvykle rychlé rozluštění ugaritského písma považuje Zemánek za pěknou ukázku výsledků dobré vědecké spolupráce mezi německými a francouzskými jazykovědci.

„Roku 1929 našli první tabulky, a už v říjnu 1930 trojice badatelů měla jazyk z 90 % rozlušten. Práce to byla oproti egyptštině nebo akadštině jednodušší, protože jazyk používá jen 27 resp. 28 písmen.“

Je možné ještě dnes zjistit, jak ugaritština zněla? „Do jisté míry ano, ale pak narazíme na nějakou hranici. Obvykle tu fonetickou, zvukovou stránku nejsme nikdy schopni úplně postihnout,“ tvrdí jazykovědec.

Logo

Ugaritštinu používala poměrně malá skupina mluvčích, nebylo jich více než pár tisíc. „A ještě méně lidí jazykem psalo: to bylo několik písařů ugaritského městského státu,“ dodal Zemánek.

„Je to jediný případ z této doby, kdy takové malé knížectví, něco jako dnešní Hongkong, nepoužívalo jen tehdejší velké jazyky jako chetitština, akadština, babylónština, ale pro svou vnitřní potřebu si vyvinuli zápis svého vlastního jazyka.“

Přežití nejen ugaritštiny, ale i dalších menších jazyků považuje expert za otázku spíše politickou.

„Záleží na tom, jestli ti lidé, kteří tímto jazykem mluvili, jím mluvit vydrželi,“ shrnul vyhlídky nejen mrtvých jazyků Petr Zemánek.

Hostem Studia Leonardo byl Petr Zemánek z Ústavu srovnávací jazykovědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Pořad připravila Noemi Fingerlandová, moderuje Jan Bumba.

autoři: Noemi Fingerlandová , oci , bum
Spustit audio