Tajemství tibetského kalendáře

Alfou a omegou tibetského letopisectví je Měsíc a jeho fáze. Se začátkem každého Měsíčního cyklu musí začít i měsíc kalendářní, a tedy i nový rok. Upravují se proto počty dní i měsíců. „V našem systému počítání let není nikde přesně dáno, že rok musí mít nějakou určitou, neměnnou délku. Důležité je, aby všechno vycházelo tak, jak má. Ani měsíce nemusí mít přesně 30 dní. Všechno se odvíjí od Měsíčního cyklu a ten je o něco málo kratší. Dokonce i dny mohou být různě dlouhé, vždycky ale platí, že 15. den v měsíci musí vyjít na úplněk a poslední, 30. den, musí být Měsíc v novu. Někdy se proto zdvojují dny, aby to vždycky sedělo. A někdy se zase stává, že se některé dny přeskočí,” doplňuje geše Nyima. Začátek nového tibetského roku je proto ve vztahu k našemu kalendáři pohyblivý, stejně jako například začátek čínského či vietnamského roku, zpravidla ale vychází na přelom února a března.

„Tibetský kalendář je lunární a obvykle má 12 měsíců. Někdy se ale přidává i 13. měsíc. Ten se ale nepočítá jako plnohodnotný, protože to ve skutečnosti není samostatný měsíc, ale zdvojení jednoho z těch 12 předchozích,” vysvětluje geše Niyma Woser Choekhortshang, tibetský mnich, který několik posledních let žije a působí v České republice.

Věda o pojmenovávání

Tibetský budhistický klášter|foto: Robert Mikoláš

Složité propočítávání let doprovází i jejich poměrně komplikované pojmenovávání. Stějně jako v Číně se k identifikaci každého roku používá jedno z 12 znamení východního zvěrokruhu. Ke každému znamení se navíc ještě přiřazuje název jednoho z pěti prvků – vody, země, ohně, dřeva či kovu. Kombinací těchto jmen pak vznikají tzv. rabčchungy, opakující se cykly 60 let. A aby toho nebylo málo, jednotlivé roky se ještě dělí na mužské a ženské.

Více si o mechanismech tibetského kalendáře můžete poslechnout v rozhovoru s gešem Nyimou zde:

A v archivu magazínu Sedmý světadíl najdete reportáž z jednodenního festivalu tibetské kultury, který se u příležitosti začátku nového roku konal v Praze.

I když Losar, jak se v Tibetu novému roku říká, patří mezi největští tibetské svátky – oslavy mohou trvat až 15 dní –, ne všichni Tibeťané ho slaví. Začátkem března, tedy v podstatě ve stejné době, si totiž Tibeťané připomínají výročí povstání proti čínské nadvládě v roce 1959. Toto bylo násilně potlačeno a 14. dalajlama byl nucen odejít do exilu. A i letos jsme proto mohli zaznamenat zprávy o tom, že mnoho Tibeťanů nový rok slavit nechtělo.