Tajemství "naší" egyptské mumie (VIDEO)

16. březen 2010

Haruška je nejlépe zachovaná egyptská mumie ve veřejných sbírkách v celé České republice. Pobývá v Náprstkově muzeu v Praze, i když v současné době vyjela na dvouměsíční výlet do Liberce, kde ji v celé její kráse mohou spatřit návštěvníci výstavy Královny na Nilu. Haruška sice královnou není a vlastně se nejmenuje ani Haruška. S největší pravděpodobností se však pod vrstvou obinadel skutečně skrývá mumie velmi krásné mladé egyptské ženy, která zemřela na zhoubný Non – hodgkinský lymfom. Ukazují to zatím poslední výsledky výzkumů za pomoci počítačové tomografie.

Celkem 10 egyptských mumií dospělých lidí – 9 ze sbírek Náprstkova muzea, 10. z Městského muzea v Moravské Třebové – bylo podrobeno výzkumům za pomoci počítačové tomografie v polovině loňského roku. Prohlédněte si, jak skenování mumií pomocí této neinvazivní metody probíhalo.

Na úplné výsledky výzkumů si budeme muset ještě chvíli počkat. Vědci se na jejich základě snaží zjistit, jakou mají jednotlivé mumie stavbu kostry. Chtějí prozkoumat i části zachované tkáně, případně amulety, které byly do obinadel vkládány. Mohou se dozvědět, jakými nemocemi tito lidé před smrtí trpěli, případně jaké metody léčení podstoupili.

Zatím nejkomplexněji byla prozkoumána právě Haruška. Toto pro Egypťanku tak netypické jméno získala až v Náprstkově muzeu. Na sarkofágu, ve kterém byla uložena, je totiž zemřelý označen staroegyptským mužským jménem Har. Ve skutečnosti však byla uvnitř uložena žena, jak vypověděly už dřívější antropologické výzkumy na počátku 70. let za pomoci rentgenu. Egyptologové připouštějí dvě možná vysvětlení. Buď se odborníkům dosud nepodařilo jméno na sarkofágu správně přečíst, nebo se jedná o druhotný pohřeb – mumie byla uložena do rakve, která byla původně určena někomu jinému.

PhDr. Pavel Onderka a mumie "Haruška"


Co zatím prozradily výzkumy

Harušce mohlo být v době smrti 25–35 let. Žila nejspíš ve městě Achmím za vlády Ptolemaiovské dynastie, která panovala od 2. pol. 4. stol.–1. stol. p. n. l. Že byla po smrti mumifikována, svědčí o tom, že patřila k vyšší společenské vrstvě. Do Čech se dostala na počátku 20. století, kdy byla součástí sbírky arcivévody Josefa Ferdinanda Habsburského. Jak se mumifikovaná mladá žena původně jmenovala, se možná nikdy zjistit nepodaří, doufejme tedy společně s egyptology z Náprstkova muzea, že jméno Haruška by dokázala ocenit.


Právě na Harušku se zaměřila pozornost vědců především. Její kostra je totiž velmi dobře zachovaná a podařilo se také vytvořit její celkovou anamnézu. Trpěla zhoubným Non-Hodgkinským lymfomem, který je nejčastějším nádorovým onemocněním ve věku 20–40 let a na který se ještě před 20 lety ve většině případů umíralo. Vyskytnout se může ve všech tkáních, kde jsou přítomny bílé krvinky (lymfocyty) – v uzlinách, kostní dřeni, zažívacím traktu, mozku, kůži, plicích, játrech atd. V současné době je léčba z 90–95 % úspěšná. Výzkum mumie staré přes 2000 let, která trpěla stejnou nemocí jako nemalé procento dnešní populace, tak může mít zásadní význam i pro potřeby medicíny.


Zajímavé výsledky mohou přinést také výzkumy stabilních izotopů. Vědci doufají, že získají více informací o stravování starých Egypťanů, o poměru živočišné a rostlinné stravy v průběhu celého života i několik měsíců před smrtí.

Mumie sokolů a krokodýla, Náprstkovo muzeum

V letošním roce by chtěli vědci podobným způsobem naskenovat i mumifikované části lidských těl, které jsou ve sbírkách Náprstkova muzea, a dále pak mumie zvířat.

O mumiích v Náprstkově muzeu jsme hovořili v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 12. 3. 2010.

autor: Naďa Reviláková
Spustit audio