Tajemství čtyřhrančina žahnutí
Vědci z Havajské univerzity zjistili, proč umírají lidé, které žahnul jeden z nejjedovatějších živočichů světa. Navíc přišli na způsob, jak by se tomu dalo zabránit.
Čtyřhranky jsou mořští žahavci, kteří na pohled vypadají jako hranatější medúzy. Nejznámějším druhem je čtyřhranka Fleckerova (Chironex fleckeri), která obývá pobřežní vody od Austrálie po Vietnam. Z těla, které váží i více než jeden kilogram, vystupuje až 60 tenkých, asi dvoumetrových chapadel. Každé z nich obsahuje velký počet žahavých buněk s jedem, který čtyřhranku Fleckerovu řadí mezi nejjedovatější živočichy světa. Každoročně také dojde k otravám plavců nebo lidí, kteří se na pláži dotknou odlomeného a téměř neviditelného chapadla čtyřhranky. Žahnutí čtyřhranky provází palčivá bolest a léze na kůži, ale už po několika minutách může dojít i k oběhovému selhání a následnému úmrtí.
Mechanismus působení jedu nyní poodhalili vědci z Havajské univerzity, kteří také dokázali překonat hlavní komplikaci výzkumu jedu čtyřhranek. Na rozdíl od hadů či mořských plžů homolic, jejichž jed se koncentruje v mililitrovém či mikrolitrovém objemu v jedových žlázách, je toxin čtyřhranek rozptýlen v tisících žahavých buněk a každá z nich obsahuje jen pikolitry (10-12 l) jedu. Vědcům se však podařilo získat nedotčené žahavé buňky, z nichž naprostou většinu v laboratoři přiměli k výlevu jedu. Získali tak ničím nekontaminované vzorky, jejichž složení odpovídalo tomu, jaké má jed čtyřhranky v okamžiku žahnutí.
Jed a jeho izolované složky vědci nechali působit na lidské červené krvinky i živé laboratorní myši. Výsledky experimentů naznačují, že jed čtyřhranek vytváří v membránách buněk póry, kterými uniká draslík. To má za následek hyperkalémii, která může vyvolat zástavu srdce. To, že působení jedu čtyřhranky závislé na pórech v buněčných membránách, je pro nás dobrá zpráva. Tvorba pórů je rozšířený mechanismus, o kterém je známo, že se jej dokážou zablokovat ionty zinku. Fungovalo to i u myší otrávených jedem čtyřhranek, kterým vědci injekcí glukonátu zinku významně prodloužili dobu přežití. Naznačuje to, že skutečnou příčinou úmrtí po žahnutí čtyřhrannou je opravdu hyperkalémie. Je také pravděpodobné, že injekce zinku by stejně jako pokusným myším mohla zachránit život i lidem, kteří byli žahnuti čtyřhrankou.
Zdroj: Biology Letters
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
