Tahoun ruské opozice Boris Němcov už není s námi

Němcov organizoval protivládní protesty, kritizoval autoritářství a korupci i ruskou politiku vůči Ukrajině. Patřil mezi hlavní kritiky Kremlu. Na jeho pohřbu se s ním rozloučili tisíce lidí.

Němcov ve svém posledním rozhovoru pro Český rozhlas, mimo jiné zauvažoval i o tom, zda je ruská politická opozice opravdu s to se sjednotit:

„Řekl bych, že kdokoli osamocený - a potvrzují to i naši přední politologové - nikdo žádnou šanci nemá. Naše zkušenosti s opozičními akcemi, konkrétně s protiválečnými pochody či s pochody míru ukazují, že jsme schopni spolupracovat, chovat se jednotně, a tak doufám, že tato inspirující představa evropské volby může nakonec vést k pevné opoziční koalici.

To samozřejmě neznamená, že je třeba měnit organizační strukturu a vytvářet novou stranu: je třeba prostě dobře koordinovat spolupráci jak na federální, tak na regionální úrovni, a to i v přípravách na volby do Státní dumy a volby prezidentské.“

Když Boris Němcov vytvořil základní stručný obrázek ruské politické scény, vyšel mu dost černobíle:

Obyvatel Moskvy nese kytici na místo před Kremlem, kde byl zastřelen Boris Němcov|foto: ČTK/AP, Denis Tyrin,ČTK

„Je tu v podstatě strana jakési čínské volby, strana usilující o proměnu Ruska v čínského vazala. Její součástí jsou lidé jako Putin, Zjuganov, Žirinovskij, Mironov a vlastně s výjimkou několika poslanců celá Státní duma, a pak je to strana evropské volby.

Rusko je samozřejmě země unikátní, země s vlastními výjimečnými dějinami, ale každopádně je to země evropská. Je to taky země křesťanská a pokusy udělat z ní čínskou surovinovou provincii, to je zrada Ruska, to je rusofobie. Je to zvláštní, ale v čele hlavní rusofobní strany stojí prezident Ruska. Myslím si, že brzy všichni pochopí, jak nepřirozená a zhoubná je to volba.“

Boris Němcov sice připustil, že zmíněná strana zajisté má podporu obyvatelstva, ale hned k tomu dodal, že v Rusku se podpory odjakživa dočká všechno, co hlásá propaganda.

Němcov byl typ opravdu nevšední: pohledný, dynamický, inteligentní, elegantní mladý muž, který to v dobách prezidenta Borise Jelcina dotáhl až na prvního vicepremiéra.

Boris Němcov na archivním snímku z března 2014|foto: ČTK/AP, Alexander Zemlianichenko,ČTK

Po nástupu Vladimira Putina k moci na počátku tohoto století se ale karta obrátila: nové autoritářské hlavě státu se proevropská orientace ruských politiků nehodila do krámu, a tak liberální pravici z parlamentu a nakonec i z faktické politické scény postupně vytlačil.

Někteří se stáhli do ústraní, jiní do emigrace jen opravdu nemnozí se v řadách tzv. nesystémové opozice pokoušeli vést svůj zápas dál. Boris Jefimovič stál v tomto zápase bez přehánění vždy v první řadě. Bezesporu právě proto už mezi námi není.