Tádžikové, národ od střechy světa

24. březen 2010
Sedmý světadíl

Když slýcháme zprávy z bojů v Afghánistánu, většinou se z nich nedozvíme jednu důležitou věc. Mezi obyvateli této země sice převažují Paštuni, hned druhou nejpočetnější národností jsou ale Tádžikové. Sami sice mají sousední, samostatný stát Tádžikistán, tedy bývalou sovětskou republiku, nejméně polovina tádžického národa žije ale právě ve válečných oblastech.

Při nedávných vědeckých výzkumech bylo zjištěno, že Tádžikové jsou geneticky hodně blízcí Evropanům. Spoustu cestovatelů už předtím nejednou překvapilo, že tu potkávají modrooké a téměř blonďaté děti. Podle genetiků a historiků právě ze Střední Asie emigrovali předci dnešních Evropanů a Indů. Území Tádžikistánu bylo po dlouhou dobu kulturně i jazykově součástí Perské říše, pak sem ale imigrovali nájezdníci turkického a mongolského původu. Tádžikové se tak národnostně formovaly hlavně pod tlakem nomádů, kteří sem migrovali a pokračovali dál do Persie, na Blízký Východ, nebo Indický poloostrov. S tím v 8. století souvisela i plošná islamizace díky arabským duchovním. Ti osidlovali města kultury a vzdělanosti Samarkand a Buchara, dnešní památky UNESCO v Uzbekistánu, které byly odjakživa centrem života. Tádžikové v těchto historických centrech tvoří dodnes většinu.

V 19. století přišli do oblasti Rusové a po 1. světové válce i bolševici. Sověti nakreslili hranice nové Tádžické SSR tak, aby to zdejším národům přinášelo neustálé problémy. Nejméně 3,5 miliónu Tádžiků tak dodnes žije v Uzbekistánu, dalších 1,2 miliónu dokonce v Pákistánu. V samotném Tádžikistánu tvoří Tádžikové dvě třetiny obyvatel, Rusové pak 5,5% a Uzbeci celou čtvrtinu. Ti tvoří přirozený přesah přes hranice hlavně v oblasti Ferganské kotliny, Rusové území osidlovali z důvodu politiky Sovětského svazu, dnes ale emigrují pryč. Ve zmiňovaném Afghánistánu dnes žije více než 10 miliónu Tádžiků a většinu mají na celém severu a západě země, dokonce i v hlavním městě Kábulu. Tádžikové zde sice často bojují jako vládní vojáci, ale taky jako islamističtí vzbouřenci migrující za věčnými boji.

Vysoké hory jsou krásné, ale neúrodné

Atmosféru současného Tádžikistánu hodně ovlivňují místní klimatické podmínky, které jsou dost extrémní. Polovina státu totiž leží v nadmořské výšce přesahující 3 000 metrů. Rozkládá se tu tak přes 8 tisíc ledovců a osídlené je proto jenom předhůří hor, údolí řek Hisur a Syrdarja a horské kotliny. Zemědělsky lze využít jenom 7 procent místní půdy, nemálo lidí tak žije pod hranicí bídy a v nezaměstnanosti. Mnoho mladších Tádžiků proto stále migruje za prací do okolních zemí a Ruska. Jedná se až o milión především mužů, což je v populaci 7,3 miliónu lidí skutečně obrovské číslo! Ekonomická situace však zatím neumožňuje nic jiného, než rozdělení rodin.

Velká část Afghánců má tádžickou národnost


Mezi roky 1992-97, po rozpadu SSSR, v Tádžikistánu proběhla občanská válka, která z domovů vyhnala statisíce obyvatel. Probíhaly zde i etnické čistky vůči národnostním menšinám, které musely migrovat pryč, stejně jako z Horního Badachšánu. Do země přitom snadno imigrovali islamističtí bojovníci a Talibanci z Afghánistánu a Uzbekistánu. Absolutní většinu obyvatel v zemi i díky jejich vlivu dnes tvoří sunnité. Díky propagandě islamistů se tu dnes ničí i budovy místních Židů, kteří museli emigrovat do USA už kdysi před bolševiky. Zdá se, že zdejší napětí uvolňují mezinárodní styky a vojenské základny USA, nebo Indie. Víc tolerantní muslimové taky mají šanci častěji navštěvovat svoje příbuzné v okolních zemích. Pro horský stát je ale důležité, aby znovu narostly investice do průmyslu, aby se sem mohli vracet muži.

Co dělají tádžické ženy, když tolik mužů migruje za prací?

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: David Ašenbryl
Spustit audio