Tabule na mostě

16. červenec 2004

Když je řeč o česko-rakouských vztazích, slýcháme od politiků, že jsou výborné. Pokud ovšem přijde řeč na jadernou energetiku anebo historii, spíše to vypadá, že vzájemné vztahy jsou napjaté. Zatímco problém odlišného přístupu k atomovým elektrárnám nakonec nejspíše vyřeší vědci a vynálezci objevem nějaké nové technologie, která bude obecně shledána dokonale bezpečnou, historie zůstane věčnou příležitostí, jak sousedské vztahy zhoršit.

Poté co hornorakouský hejtman vyzval k odstranění nápisu pod bustou prezidenta Beneše, nedávno odhalenou na českokrumlovském hotelu Růže, sám byl pro změnu vyzván náměstkem českobudějovického primátora, aby jeden historický pomník pro změnu instaloval. Mělo by se jednat o tabuli, která by upomínala Rakušany, že kámen na jednom z lineckých mostů těžili během války i vězni z nacistického tábora v Mauthausenu, s tím, že mezi vězni byli i Češi. Tabule by se podle náměstka českobudějovického primátora nejlépe vyjímala vedle již existující desky připomínající hrůzy vyhnání desetitisíců sudetských Němců v roce 1945.

Proti uctění památky obětí zla nelze nic namítat. Zvláštní ovšem je, že si každý národ raději připomíná zlo, kterým trpěl, než to, které způsobil. Když už se diskutuje o tabulích na lineckém mostě, možná by neškodilo, kdyby se politici domluvili, že zmínka o nedobrovolném příspěvku Čechů z Mauthausenu bude uvedena v němčině, zatímco o konci strastiplné pouti sudetoněmeckých vyhnanců se bude tabule zmiňovat česky. Nejlepší způsob, jak za pomoci historie vytvořit dobré vztahy v přítomnosti, je připomínat si vlastní selhání. Výsledkem takové vzájemné dohody by ovšem nejspíše bylo, že by vyvěšování tabulí rychle vyšlo z módy.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu