Ta, která připravila Jana Křtitele o hlavu a Heroda o sebekontrolu. Hebrejky Jana Fingerlanda
Hrdinkami Hebrejek jsou, jak praví podtitul, biblické matky, démonky, královny i milenky. Co na nich autora knihy zaujalo a co skrze své příběhy vypráví o současném světě?
Veletrh Svět knihy pro nás byl milou příležitostí představit jeho návštěvníkům pořad Českého rozhlasu Plus Ex libris, který vás do světa mimořádných knih přivádí každý týden, vždy v úterý ve 20 hodin večer. Natočili jsme na něm hned dva díly a posluchačům Ex libris tyto nahrávky postupně nabídneme ve vysílání.
Natáčení bylo mimořádné i v tom, že hosté byli výjimečně autor a překladatel, kteří hovořili o svých knihách. Tím prvním byl Jan Fingerland, novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a také spisovatel, který byl právě za knihu Hebrejky v roce 2023 nominován na cenu Magnesia Litera.
Biblické femme fatale
Základem knihy Hebrejky byla série článků pro časopis Reflex pro rubriku, která se jmenovala Femme fatale.
Čtěte také
„Tehdejší redaktor Reflexu a můj kamarád Dan Hrubý mě tehdy oslovil, jestli nechci do té rubriky čas od času přispět právě některou z těch biblických femme fatale, protože věděl, že jsem takový biblista amatér a to, co mě na Bibli hodně zajímá, je kulturní nebo, řekněme, lidská část,“ vysvětluje Fingerland důvod, proč se z něj stal spisovatel, aniž by se sám na systematickou práci na knize cítil.
Biblických žen se nakonec v Hebrejkách sešlo 21. „Jak jsem si ty ženy vybíral? Já bych řekl, že ony si vybíraly mne. Někdy mě některé z těch osobností zaujaly, někdy mě dojímaly, protože jsou to vlastně oběti třeba nějakého brutálního násilí nebo lsti. Někdy mi ty ženy imponovaly a někdy jsem si říkal, že tam ta žena nesmí chybět, protože ten příběh sám o sobě je nesmírně lákavý a pro naši kulturu významný, a to je třeba případ Salome.“
Ta, co tančila s hlavou Jana Křtitele
Postava Salome je jednou z těch, o kterých jsme hovořili i v pořadu Ex libris. A co na jejím příběhu Jana Fingerlanda zaujalo?
„Salome není důležitá pro biblickou zvěst. Určitě není důležitá pro to, co se snažili autoři Nového zákona říct. Ale od určité chvíle, myslím si, že relativně nedávno, třeba od 19. století, se ta postava princezničky Salome, o níž nevíme, jestli jí bylo sedm roků nebo 17, to znamená, jestli tančilo dítě nebo potenciálně už svůdná dívka, stala velice důležitou součástí mnoha uměleckých děl. Mě na ní zaujalo z velké části to, jak fungovala v kultuře, to znamená život po životě té postavy. Je to Salome moderních umělců, kteří nezvládali některé ze svých hormonů a vytvořili z téhle jakoby zdánlivě nepodstatné postavy svůdnici, která připravila Jana Křtitele o hlavu a Heroda o sebekontrolu.“
Hebrejky číslo dva?
Spočítat, kolik je v bibli žen a kolik příběhů o nich by mohl autor druhého a dalších dílů Hebrejek vyprávět, je už samo o sobě obtížný úkol. Žen bychom v knize knih napočítali několik set, osoby se však někdy kryjí a jedna může být součástí několika příběhů, aniž bychom měli jistotu, že se skutečně jedná o jednu ženu.
„Ale těch, které by se daly podobným způsobem popsat, těch je asi 50, takže za mnou zůstal dluh, který bych rád splnil, už kvůli sobě,“ uzavírá Fingerland.
A jak Jan Fingerland uvažoval o Hebrejkách v souvislosti s aktuálním děním nejen v Izraeli, ale třeba i na Ukrajině, o tom si poslechněte v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
