Ta, která nezahořkla a obětovala se. Zdena Salivarová se vzdala svých knih a zachránila české autory
Když manželka Josefa Škvoreckého v roce 1969 opouštěla Československo, musela se vzdát úspěšného studia dramaturgie na FAMU i slibné autorské dráhy. V exilu nezahořkla a se Škvoreckého podporou umožnila českým spisovatelům na indexu pokračovat v psaní. „Stali se synonymem pomoci,“ říká bohemistka Alena Přibáňová v pořadu Leonardo Plus ke 100. výročí spisovatelova narození.
Vydavatelství ’68 Publishers dokázalo prosperovat i bez sponzorů, jen s drobnou pomocí od exilových spolků. Celý provoz řídila Zdena Salivarová, Josef Škvorecký četl rukopisy a pomáhal balit knihy. Byla to ona, kdo musel prokázat velkou ekonomickou kompetenci.
Čtěte také
„Na každého Ivana Blatného, dokonce i na Jaroslava Seiferta musel přijít nějaký Bohumil Hrabal nebo Milan Kundera, kterého si objednal každý,“ vysvětluje Alena Přibáňová, jak vydavatelství kombinovalo náklad poezie a prózy.
Autor rozhovorů s manželi Škvoreckými Karel Hvížďala míní, že díky Škvoreckým česká literatura důstojně přežila.
„Postupně si vychovali čtenáře k takové důvěře, že si objednali celý ročník, i když některá jména neznali,“ doplňuje bohemistka Přibáňová. V ’68 Publishers takto začínali mimo jiné Jan Novák nebo Jan Křesadlo.
Prašivé kotě
Budoucí manželé Škvorečtí se seznámili v roce 1958 v Praze. Brzy zažili tlak režimu, který přišel po vydání Josefovy knihy Zbabělci. Škvorecký se kvůli své prvotině stal personou non grata, ačkoliv ho podpořila řada osobností včetně Miloše Formana nebo Alfréda Radoka.
Zdena Salivarová pocházela z rodiny politických vězňů, za svobodna živila matku a sestru, a tak dokázala odolávat nesnázím. Podržela Škvoreckého třeba v situaci, kdy ho režimní recenzent nazval prašivým kotětem.
„Pro oba dva to byla velmi šťastná souhra,“ charakterizuje jejich tandem Alena Přibáňová.
Teprve v lednu 1969 Josef Škvorecký přijal pozvání, aby učil v zámoří, a tak se ocitli, jak s humorem poznamenala Zdena Salivarová-Škvorecká, v Torontovičkách nad Ontárijkou, kde se všechno šustne.
Ačkoliv sama skvěle psala, nevyhnuly se jí klepy, že její kniha Honzlová je nejlepší román Josefa Škvoreckého.
Seifert i Kundera
V ’68 Publishers vydali Škvorečtí třeba básně Jaroslava Seiferta. A to ještě před tím, než dostal Nobelovu cenu za literaturu. Práva na své knihy jim dal Milan Kundera, někdejší pedagog Salivarové z FAMU, se kterým se přátelili, anebo Václav Havel.
Čtěte také
Po listopadu 89 věnovali Škvorečtí Havlovi coby prezidentovi kompletní ediční řady svého vydavatelství. Některé knížky dodali i čtenáři z vlastních knihoven.
Salivarová a Škvorecký se v rodné zemi za svůj přínos české literatuře dočkali ocenění, mimo jiné obdrželi Řád bílého lva.
Jejich návrat do vlasti nebyl bez mráčku. „Přišli o možnost se stát Čechy, až mnohem později se to upravovalo,“ vysvětluje Přibáňová.
Josef Škvorecký zemřel v Torontu v roce 2012, Zdena Salivarová v roce 2023 oslavila devadesátiny. Radost jí udělala malá knížka, do níž přispěly současné české spisovatelky, například Kateřina Tučková, Petra Hůlová nebo Alena Mornštajnová.
Jak Zdena a Josef Škvorečtí ovlivnili českou literaturu? Co přispělo k úspěchu jejich exilového nakladatelství? Jakou odezvu měla jejich autorská i vydavatelská práce před a po listopadu 89? Poslechněte si celé Leonardo Plus s Alenou Příbáňovou, bohemistkou s Ústavu pro českou literaturu. Moderuje Martina Mašková. Součástí pořadu jsou i archívní nahrávky Zdeny a Josefa Škvoreckých.
Související
-
„Když nemůžu psát, tak nežiju.“ Josef Škvorecký si zvolil život v Kanadě, svět otevřel mnoha autorům
„Já jsem spisovatel, a když nemůžu psát, tak vlastně nežiju,“ prohlásil Josef Škvorecký a zůstal po roce 1969 v Kanadě. Díky němu mohly psát desítky zakázaných literátů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
