Švýcaři hlasují o jaderné energii

Znepokojení vyvolala u ekologických aktivistů i několik dní stará nehoda v maďarské atomové elektrárně Pakš, při níž do ovzduší unikly radioaktivní plyny. Atomové téma v současnosti vévodí také švýcarské politice. Nadcházející neděli mají totiž Švýcaři v referendu rozhodnout o případném zrušení jaderných elektráren v zemi. Výsledek hlasování může zásadním způsobem ovlivnit vývoj v celé Evropě.

Referenda týkající se atomové energie budou občanům Švýcarské konfederace předložena hned dvě. První se jmenuje "Proud bez atomu" a požaduje postupné rušení jaderných elektráren, které by mělo být završeno v roce 2014. Předloha také zakazuje znovuzpracování vyhořelého jaderného odpadu. Nastalý výpadek v dodávkách elektrického proudu by přitom neměla nahradit energie z fosilních paliv - využity by měly být alternativní zdroje. Druhé referendum nese název "Moratorium plus". Životnost každé elektrárny limituje 40 lety s tím, že po jejich uplynutí může být její provoz prodloužen o 10 let - ovšem jen tehdy, když s tím vyjádří souhlas nejen poslanci, ale také občané. Pokud Švýcaři "Moratorium plus" odsouhlasí, v dalších 10 letech také v zemi nebude postavena žádný nový jaderný reaktor.

Švýcarsko má pět atomových elektráren, které vyrábějí zhruba dvě pětiny celkové spotřeby elektřiny v zemi. Pokud budou odstaveny, bude nutné oněch 40 procent nějak nahradit. Nejlevnějším a nejdostupnějším řešením by byla paroplynová zařízení. Ty však do vzduchu vypouštějí příliš mnoho oxidu uhličitého. Iniciátoři obou zmíněných referend, jako například poslanec Rudolf Rechsteiner zastupující ve švýcarském parlamentu Basilej, jsou přesvědčeni, že atomovou energii lze nahradit především energií vyráběnou větrnými elektrárnami. Její část by však musela být nutně dovážena ze zahraničí. V této souvislosti se mluví zejména o elektřině, která by do Švýcarska proudila z německého severomořského pobřeží. Problém však představuje zhruba tisícikilometrová vzdálenost. Podle expertů by bylo nutné vybudovat nové sítě. Tzv. větrná energie je v současnosti navíc v porovnání s běžně vyráběnou energií dvojnásobně drahá.

Zastánci bezjaderného Švýcarska argumentují především bezpečností - katastrofa podobná té černobylské by ze středně velkého státu uprostřed alpských masívů udělala neobyvatelnou krajinu. Odpůrci atomových reaktorů tvrdí, že i v nejmodernějšími technologiemi zabezpečené elektrárně vždy může dojít k selhání lidského faktoru. V dnešním světě navíc nelze vyloučit možnost sebevražedného útoku. A dosud nebyla uspokojivě vyřešena otázka likvidace jaderného odpadu.

Stoupenci jaderné energie však současnou situaci, kdy 60 procent švýcarské spotřeby elektrického proudu vyrábí vodní elektrárny a zbytek ty atomové, považují za ideální. Tento stav totiž navíc umožňuje export energetického přebytku do zahraničí. Odborníci z Brémského energetického ústavu odhadli náklady na případný odchod od jaderné energie na 30 až 60 miliard švýcarských franků. Představu, že by energii produkovanou jadernými reaktory mohly zcela nahradit alternativní zdroje, považují totiž experti v současnosti za nereálnou.

O odstavení atomových elektráren Švýcaři hlasovali již v roce 1990. Tehdejší návrh odmítlo 53 procent voličů. Možnost, že by obyvatelé konfederace tentokrát rozhodli jinak, se nejeví jako příliš pravděpodobná. Říci "ne" atomu by znamenalo vzdát se části pohodlí, výrazně se uskrovnit a hlouběji sáhnout do peněženky. Elektřina je totiž součástí života moderní civilizace víc, než jsme často ochotni si připustit. Což ovšem nic nemění na skutečnosti, že další výzkum a prosazování možnosti získávat energii z obnovitelných zdrojů je do budoucna tou jedinou správnou cestou.