Švýcaři budou muset odevzdat střelivo
Pouze ve švýcarském spříseženství bylo možné, aby otec rodiny předváděl účinnost svěřené zbraně svým dětem. Nyní pouhých dva tisíce mužů či žen si může ponechat střelivo pod postelí u své armádní zbraně. Tedy pokud jsou příslušníky speciálních zásahových jednotek. Ostatních 12O tisíc vojenskou službou povinných občanů bude muset odevzdat střelivo do skladů, nebo v nejzazším případě přechovávat je ve zvláštních zatavených schránkách. Rozhodla o tom definitivně převážnou většinou hlasů 46 členná druhá komora švýcarského parlamentu. Chce tak napomoci řešit stále rostoucí rodinná dramata s armádní zbraní v ruce.
Tím končí staletá výjimečnost, na níž je založen švýcarský miliční systém, který umožňoval každému vojákovi i v záloze mít doma vlastní muniční sklad. Důvodem tohoto pro Švýcarsko revolučního rozhodnutí je zabránit především rodinným tragédiím, které si podle odborných studií ročně vyžádají na 300 mrtvých a další zraněné. Také při většině sebevražd používají lidé armádní zbraň. Švýcarsko zaujímá ve světě druhé místo za Spojenými státy při používání střelných zbraní k řešení rodinných problémů. Ze statistických údajů vyplývá, že v 7,5 milionovém Švýcarsku je mezi obyvatelstvem na tři miliony zbraní, které navíc nejsou vzhledem k liberálnímu zákonu ani registrovány.
Zejména levé politické spektrum se již po léta snaží o odzbrojení domácností a referendem "Puška ve skříni" chce dosáhnout, aby zbraně byly deponovány v kasárnách. Podle ankety rozšířeného listu Sonntags Blick si iniciátoři této iniciativy zřejmě nestojí špatně, protože 65,5 procent dotázaných mužských voličů by se uskladnění zbraní v kasárnách vyslovilo kladně. Žen pak dokonce o deset procent víc, možná vzhledem k tomu, že právě ony a jejich děti se stávají oběťmi.
Profesor Martin Killiass z losannského kriminálního institutu v této souvislosti upozorňuje, že ve Švýcarsku zneužívání armádních zbraní dosáhlo nebývalých rozměrů. Poslední případ byl zaznamenán v Badenu, kde Švýcar stižený amokem zastřelil armádní puškou 71 letého muže a další čtyři osoby zranil. Mezi nejznámější případy patří loňská vražda známé lyžařky Corinne Rey-Belletové a jejího syna, jejímž autorem byl její manžel, armádní kapitán.
Nejotřesnější případ tohoto desetiletí se odehrál v roce 2OO1 kdy 57letý Švýcar povraždil útočnou puškou 14 lidí. Použil ji ze vzteku na úřady a potom sám spáchal sebevraždu.
Oponenti tohoto částečného odzbrojení z řad politiků, vojenských kruhů a střeleckých sdružení kritizují zmíněné opatření s tím, že se jím nahlodává vlastenecké sebevědomí švýcarských mužů a žen, že se jim takto vlastně vyjadřuje nedůvěra a také, že zmíněné rozhodnutí parlamentu prakticky nemůže ničemu zabránit, protože střelivo lze ve Švýcarsku vzhledem k tamním zákonům získat velmi snadno. Nelze však přehlédnut ani ekonomický dopad nejnovějšího rozhodnutí. Podle odborníků patří země v produkci munice k evropské špičce. Proto je obava armádních lobbyistů z iniciativ, jež požadují "nezbraňové domácnosti", dnes zcela oprávněná. Tlak veřejnosti, aby armádní zbraň nepatřila do vybavení švýcarské domácnosti bude nyní logicky vzrůstat.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.