Švýcaři budou muset odevzdat střelivo

22. červen 2007

Pouze ve švýcarském spříseženství bylo možné, aby otec rodiny předváděl účinnost svěřené zbraně svým dětem. Nyní pouhých dva tisíce mužů či žen si může ponechat střelivo pod postelí u své armádní zbraně. Tedy pokud jsou příslušníky speciálních zásahových jednotek. Ostatních 12O tisíc vojenskou službou povinných občanů bude muset odevzdat střelivo do skladů, nebo v nejzazším případě přechovávat je ve zvláštních zatavených schránkách. Rozhodla o tom definitivně převážnou většinou hlasů 46 členná druhá komora švýcarského parlamentu. Chce tak napomoci řešit stále rostoucí rodinná dramata s armádní zbraní v ruce.

Tím končí staletá výjimečnost, na níž je založen švýcarský miliční systém, který umožňoval každému vojákovi i v záloze mít doma vlastní muniční sklad. Důvodem tohoto pro Švýcarsko revolučního rozhodnutí je zabránit především rodinným tragédiím, které si podle odborných studií ročně vyžádají na 300 mrtvých a další zraněné. Také při většině sebevražd používají lidé armádní zbraň. Švýcarsko zaujímá ve světě druhé místo za Spojenými státy při používání střelných zbraní k řešení rodinných problémů. Ze statistických údajů vyplývá, že v 7,5 milionovém Švýcarsku je mezi obyvatelstvem na tři miliony zbraní, které navíc nejsou vzhledem k liberálnímu zákonu ani registrovány.

Zejména levé politické spektrum se již po léta snaží o odzbrojení domácností a referendem "Puška ve skříni" chce dosáhnout, aby zbraně byly deponovány v kasárnách. Podle ankety rozšířeného listu Sonntags Blick si iniciátoři této iniciativy zřejmě nestojí špatně, protože 65,5 procent dotázaných mužských voličů by se uskladnění zbraní v kasárnách vyslovilo kladně. Žen pak dokonce o deset procent víc, možná vzhledem k tomu, že právě ony a jejich děti se stávají oběťmi.

Profesor Martin Killiass z losannského kriminálního institutu v této souvislosti upozorňuje, že ve Švýcarsku zneužívání armádních zbraní dosáhlo nebývalých rozměrů. Poslední případ byl zaznamenán v Badenu, kde Švýcar stižený amokem zastřelil armádní puškou 71 letého muže a další čtyři osoby zranil. Mezi nejznámější případy patří loňská vražda známé lyžařky Corinne Rey-Belletové a jejího syna, jejímž autorem byl její manžel, armádní kapitán.

Nejotřesnější případ tohoto desetiletí se odehrál v roce 2OO1 kdy 57letý Švýcar povraždil útočnou puškou 14 lidí. Použil ji ze vzteku na úřady a potom sám spáchal sebevraždu.

Oponenti tohoto částečného odzbrojení z řad politiků, vojenských kruhů a střeleckých sdružení kritizují zmíněné opatření s tím, že se jím nahlodává vlastenecké sebevědomí švýcarských mužů a žen, že se jim takto vlastně vyjadřuje nedůvěra a také, že zmíněné rozhodnutí parlamentu prakticky nemůže ničemu zabránit, protože střelivo lze ve Švýcarsku vzhledem k tamním zákonům získat velmi snadno. Nelze však přehlédnut ani ekonomický dopad nejnovějšího rozhodnutí. Podle odborníků patří země v produkci munice k evropské špičce. Proto je obava armádních lobbyistů z iniciativ, jež požadují "nezbraňové domácnosti", dnes zcela oprávněná. Tlak veřejnosti, aby armádní zbraň nepatřila do vybavení švýcarské domácnosti bude nyní logicky vzrůstat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.