Světová kosmonautika v Praze

Kongres každoročně pořádají Mezinárodní astronautická federace (IAF), Mezinárodní astronautická akademie a Mezinárodní institut kosmického práva. Koná se obvykle počátkem října a bývá hojně navštěvován představiteli kosmických agentur, firmami pracujícími v kosmickém průmyslu, studenty, astronauty a odborníky na kosmonautiku. Předpokládá se, že letošní 61. ročník v Praze navštíví přes 2500 účastníků.

V Praze podruhé
Tento významný světový kongres se nekoná v Praze poprvé. Konal se u nás už 28. ročník, připadající na rok 1977, tedy dobu, kdy vrcholily přípravy letu našeho prvního kosmonauta Vladimíra Remka. Vůbec první ročník kongresu proběhl roku 1950 v Paříži a trval dva dny. Za 61 let se rozrostl do velké akce trvající celý týden s řadou doprovodných akcí pro studenty, veřejnost i odborníky. Pro úplnost ještě dodejme, že loňský ročník se konal v Jižní Koreji a za příštím je třeba si zaletět do Jihoafrické republiky.

Vladimír Remek na kongresu připomene svůj let|foto: mek.kosmo.cz

Rozmanitý program
Program kongresu je tak nabitý, že je naprosto nemožné, aby účastník viděl všechny části kongresu. Ve stejný čas začíná hned několik tematických celků v různých sálech Kongresového centra. Stěžejními body programu je 8 tzv. plenárních zasedání a 4 vybrané přednášky. Jejich tématem bude například globální zvyšování hladiny moří a jejich dopad na lidstvo, nastínění hlavních kosmických programů světových agentur, světový význam globální družicové navigace, vize vesmírných operací nové generace, evropská vize a pozice v průzkumu sluneční soustavy sondami a lety s lidskou posádkou, výsledky indické mise Chandrayaan-1 k Měsíci nebo výsledky výzkumů probíhajících na Mezinárodní kosmické stanici ISS.

Kongres znamená především desítky přednášek na různá témata|foto: Mezinárodní astronautická federace

Samotný kongres se skládá z 28 sympozií na rozličná témata, která se dále člení do desítek detailnějších sekcí. Součástí kongresu bude také speciální sekce pro studenty a mladou generaci, poslance parlamentů z různých zemí světa, společný workshop OSN a IAF na téma Aplikace globálních družicových navigačních systémů pro blaho lidstva a jeho rozvoj a v neposlední řadě též výstava, na které se tradičně představí firmy a pracoviště nebo velké národní kosmické agentury jako NASA (USA), CNSA (Čína), CNES (Francie), DLR (Německo) a Evropská kosmická agentura. Výstava se bude konat v průběhu celého týdne paralelně se zasedáním kongresu.

Prezentace ČR
Protože se kongres koná u nás, pomáhá ho v České republice organizačně zajišťovat Česká kosmická kancelář, která hrála významnou roli při vstupování České republiky do Evropské kosmické agentury (ESA) a dodnes koordinuje naši činnost v rámci ESA. Česká republika tak bude mít možnost zejména v pátek prezentovat na kongresu své výsledky a zapojení do mezinárodních kosmických programů. Účastníci se dozví o historii československé kosmonautiky z období Mezinárodního geofyzikálního roku 1957 až po projekt Interkosmos z konce 70. let. I český kosmonaut Vladimír Remek by měl prezentovat svůj let z roku 1978. Osmé plenární zasedání s názvem České vesmírné vize, které proběhne v pátek od 12:15 hodin, se bude věnovat výhradně České republice, jejím současným aktivitám v oblasti kosmonautiky a plánům do budoucna.

Česká republika se podílí na družici Proba3|foto: ESA

Některé části programu jsou přístupné i široké veřejnosti bez nutnosti registrace, takže stojí za to tuto významnou akce navštívit. Vzhledem k tomu, že se kosmonautice věnuje stále více států světa, je pravděpodobné, že na další pražský kongres budeme čekat déle než 33 let.