SvětOběžník: Nepokoje v Sýrii a jaderný Írán

O dění není na Blízkém východě nikdy nouze, zejména v poslední době, kdy regionem zmítají revoluce, možnost, že Írán opravdu pracuje na výrobě jaderné zbraně či prodlužující se agónie nikam nevedoucích rozhovorů mezi Izraelem a Palestinou. O vzájemných souvislostech mezi těmito zdánlivě nesouvisejícími událostmi mluvila v seriálu SvětOběžník analytička blízkovýchodního dění Irena Kalhousová.

O tom, že Írán vlastní jadernou zbraň se spekuluje už dlouho, přesto nedávná zpráva jinak zdrženlivé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a následný podezřelý výbuch muničního skladu v Teheránu, při němž zemřel přední íránský odborník na výrobu bojových raket, posunuly toto téma zpět do centra světového zájmu. A v reakci na to se množí spekulace o tom, jak bude svět na možnou íránskou hrozbu reagovat.

Írán je vnímán jako tradiční nepřítel Izraele a Západu, jak ale v seriálu SvětOběžník Irena Kalhousová připomněla, hrozbou je jaderný Írán i pro zbylé blízkovýchodní země. “Pro ostatní státy v regionu je Írán možná jěště silnější strašák než pro Západ, protože Blízký východ je regionem velkých svárů s není možné se na něj koukat jako na jednu homogenní skupinu států. Naopak regionální rivalita je tu velmi silná a sunnitské, arabské státy se v tuto chvíli cítí mírně ohroženy, i díky arabskému jaru, protože tradiční režimy jako byl Mubárakův v Egyptě padly a mocenské vakuum se vždycky v mezinárodních vztazích někdo pokusí zaplnit a v tuto chvíli to vypadá, že Írán je na to velmi dobře připraven.”

Důsledky invaze do Iráku

Z politické mapy Blízkého východu totiž v posledních letech zmizely tradiční nepřátelé šiítského a nearabského Íránu, zejména irácký režim Saddáma Husajna, a země dnes v regionu opravdu nemá vážnějšího konkurenta. “A to samozřejmě státy typu Saudská Arábie velmi děsí a z toho také vyplývá, že jedním z následků toho, kdyby si Írán jaderné zbraně opravdu pořídil bude, že si je pořídí i další země v regionu. Můžeme počítat se Saúdskou Arábií, s Tureckem a hypoteticky do budoucna i s tím, že se o to pokusí i Egypt a to je samozřejmě další potenciální hrozba, protože proliferace zbraní hromadného ničení v tak nestabilním regionu nevěstí nic dobrého,” dodává Irena Kalhousová.

Ale není to jen listopadová zpráva MAAE, co hýbe arabským světem. Už od ledna se mnohé země potýkají s více či méně živelnou občanskou neposlušností. Po revolucích v Tunisku, Egyptě a Libyi se nyní světová pozornost upírá zejména na Sýrii, kde místní obyvatelé už přes osm měsíců žádají odstoupení prezidenta Bašára Asada, mimo jiné dlouholetého iránského spojence. V posledních dnech se do dění aktivně zapojila i Liga arabských států (LAS) , která Sýrii nejprve pozastavila členství a následně na ni uvalila závažné ekonomické sankce. 19 z 22 zemí LAS přerušilo se Sýrií věškeré finanční a obchodní styky. A vedle jasného vzkazu svým vlastním občanům, že vlády neschvalují použití násilí proti vlastním lidem, tak jak to dělá Bašár Asad, lze za tímto krokem vidět i širší kontext, spojený znovu s Íránem. Zbavit moci Bašára Asada by totiž znamenalo zbavit Írán spojence, což by většině blízkovýchodních zemí přišlo v současné situaci jen vhod.