Švédské referendum o euru - čeká premiéra Perssona debakl?

Svou korunu by nyní za jednotnou evropskou měnu vyměnilo jen 33 procent jejich spoluobčanů. 22 procent obyvatel potom podle citovaného průzkumu zůstává nerozhodnuto. A právě to je cílová skupina Görana Perssona, který se rozhodl strávit poslední týdny před 14.zářím cestováním po Švédsku, aby tak pro euro získal další přívržence.

Nemá to však lehké. Švédský list Dagens Nyheter vypočítal, že aby Persson zvrátil dosavadní stav ve svůj prospěch, musel by o výhodách eura denně přesvědčit téměř 25 000 lidí. Představa, že by se měli vzdát švédské koruny, se přitom nelíbí nejen straně Zelených, švédské Straně levice a straně Centrum, ale i nemalé části Perssonových sociálních demokratů. Odpůrci společné evropské měny argumentují nejčastěji ekonomickou situací, která je ve Švédsku v současnosti mnohem lepší než ve většině zemí tak zvané eurozóny. Panují proto obavy, že by zavedení eura mohlo tento stav ohrozit. Evropská centrální banka ve Frankfurtu navíc při určování úrokové míry nebude brát ohledy na švédské hospodářství.

Mezi Švédy se euro těší nejmenší oblibě zejména u žen, starších lidí, obyvatel venkova a osob s nižšími příjmy. Mnozí z nich dokonce požadují přehodnocení dalšího setrvání své země v Unii. Německý list Süddeutsche Zeitung v této souvislosti cituje nejnovější průzkumy tak zvaného euro-barometru v Bruselu, podle kterého považuje téměř 30 procent obyvatelstva členství v Evropské unii za špatné. Opačný názor má jen zhruba 40 procent Švédů.

V táboře příznivců jednotné evropské měny lze najít především mladé lidi s vyšším vzděláním, podnikatele, politiky občanských strana a té části sociální demokracie, která je věrná předsedovi Perssonovi. Tito lide věří, že se zavedením eura bude jednodušší porovnávat ceny, odpadne potřeba vyměňovat peníze a zvýší se také švédský export.

Ve prospěch snah premiéra Perssona dovést zemi k jednotné měně mluví skutečnost, že pro přijetí eura se vyslovila také Švédská odborová konfederace. V zemi, kde je v odborech organizováno zhruba 85 procent zaměstnanců v průmyslu a 70 procent úředníků, to není zrovna zanedbatelný faktor. Největší Perssonovou slabinou je však především nejednotnost jeho vlastní strany, stejně jako vlády. Pět ministrů jeho kabinetu se netají svým odmítáním společné evropské měny a to přesto, že premiér všem členům vlády až do konání referenda zakázal aktivně se účastnit kampaně proti euru. Na veřejnost dokonce pronikla informace, podle které Persson plánuje provést ve svém kabinetu po 14.září určité personální změny. Podle těchto zpráv by měla přijít o post například vicepremiérka Margareta Winbergová. Podobné zvěsti však poškodily premiérovu image a to jeho věci - tedy snaze přesvědčit Švédy o nutnosti přijmout euro - příliš neprospělo.

Ačkoli jsou momentálně šance švédského ministerského předsedy, že jím vedený tábor eurooptimistů v nadcházejícím referendu zvítězí, nevelké, není vyloučeno, že dojde k obratu. Jednalo by se však v každém případě o pozoruhodnou proměnu nálad voličů. Ať už ale zářijové hlasování dopadne jakkoli, jeho výsledky jsou s napětím očekávány nejen v Bruselu, ale také v Dánsku a Velké Británii, dalších dvou zemí Evropské unie, které stále zůstávají stranou eurozóny.