Supervulkán na Marsu
Některé z kráterů na Marsu nejspíše nevyhloubily dopady planetek nebo komet, nýbrž dávné výbuchy sopek.
Sopečná činnost po sobě na Marsu zanechala mnoho stop. Například nejznámější hora na Marsu a zároveň nejvyšší vrchol ze všech těles sluneční soustavy, Olympus Mons, je štítová sopka. Pozvolna stoupá nad okolní krajinou až do výše 27 kilometrů. Nedá se potvrdit, zda sopečný obr již zcela vyhasl. Vulkanická aktivita na rudé planetě ale mohla dosahovat daleko větších rozměrů, než se vědci doposud domnívali. Sopečný původ totiž mohou mít i krátery, které byly dříve považovány za pozůstatek po dopadu planetek.
Kráter, co se nepovedl
Jednou z podezřelých prohlubní na povrchu Marsu je pánev Eden Patera. K úvahám o sopečném původu kráteru přiměly vědce některé nezvyklé vnější rysy. Chybí zde typický zvednutý okrajový lem a centrální pahorek, malý vrchol uprostřed kráteru. Nebyly nalezeny ani vyvrženiny, které by dopad planetky rozházel po okolí. Ani celkový tvar kráteru nesouhlasí s představou přibližně kruhové symetrie. Ve směru od severozápadu k jihovýchodu měří zhruba 55 kilometrů, zatímco z jihozápadu na severovýchod je dlouhý 85 km.
Chybějící sopka
Popsaný kráter se navíc nachází v geologicky velmi staré oblasti Arabia Terra, která je tvořena horninami, jež by mohly být sopečného původu. Pochybnosti ovšem vzbuzovalo, že chyběla sopka. Mladé sopky na Marsu mají osobité rysy a dají se snadno rozpoznat. O jejich dávných předchůdcích toho mnoho nevíme a své dílo vykonala také eroze. Není jasné, jak by prastaré sopky měly vypadat dnes.
Výbuch
Historie pánve Eden Patera mohla začít tím, že se pod tenkou kůrou Marsu nahromadilo velké množství magmatu, které se pak rychle prodralo k povrchu a sopka jej vychrlila do dalekého okolí. Erupce vyvrhla několikanásobně více popela a dalšího materiálu, než jak to je obvyklé u pozdějších výbuchů sopek. Při explozi těchto rozměrů se prach dostane vysoko do atmosféry a může po několik let ovlivňovat teploty na celé planetě. Podobně silné výbuchy sopek pamatuje i naše Země. Na místech někdejších erupce se dnes nachází Yellowstonský národní park v USA, jezero Toba v Indonésii nebo jezero Taupo na Novém Zélandu.
V jícnu sopky
Z útvaru, který na první pohled vypadal jako impaktní kráter, se po důkladném přezkoumání vyklubala kaldera, kráter vzniknuvší v jícnu sopky. Po výbuchu se okolí propadá a zlomy, jež se objevují vlivem podpovrchové aktivity, nalézáme i u Eden Patera. Další stopou jsou skalní římsy, které po sobě zanechala pomalu odtékající láva. V oblasti Arabia Terra přitom není Eden Patera jediným útvarem svého druhu, což naznačuje, že sopečná činnost sehrála při vývoji Marsu větší roli, než se dříve předpokládalo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
