Suché potrubí

Expertízy založené na předpokladu, že svět je, jaký je, a věci fungují tak, jak fungují, nejenže nemají valnou cenu, ale jsou i nebezpečné. Poučení z toho, že vlastníci ropy zavírají kohoutky, když si chtějí vynutit lepší cenu, je zjevné. Udivuje spíše nechuť vzít toto poučení na vědomí. Jde o to, že cena prostě poroste a s ní poroste moc těch, kteří ovládají kohoutky. Distributor strategické suroviny, jakou je ropa, není obyčejným obchodním partnerem. Je to partner, který má prst na spoušti. Zásoby na třicet dní řeší technologické, nikoli politické problémy. Třicet dní stačí na odstranění havárie, nikoli na náhradu ropy jinými zdroji energie.

To, co Rusko předvedlo v případě Ukrajiny, Gruzie a Běloruska, se dá čekat i v případě Evropy. Cena se totiž netvoří na trhu, ale v Moskvě. A v nepříliš vzdálené budoucnosti zjistíme, že tržní princip je eufemismem pro obyčejné vydírání. Pokud dnes není důvod k panice, a to ve smyslu zásadních rozhodnutí, jak snižovat závislost na ropě, pak v budoucnu místo paniky čekejme rovnou katastrofu. Potrubí nevyschne, cena neporoste a k panice skutečně nebude důvod pouze tehdy, budeme-li moci v okamžiku uzavření kohoutků třeba na rok říct: "Nevadí."