Stromy na hranici tundry zrychlily růst
Stromy na hranicích aljašské tundry rostou rychleji. Naznačuje to, že se zřejmě začaly přizpůsobovat klimatickým změnám.
Lesní porosty celého světa čelí požárům, poškození hmyzem a suchu, které se částečně připisuje globálním změnám klimatu. Smrky sivé (Picea glauca), které rostou na dalekém severu, však nyní rostou rychleji než v posledních stoletích. Zvláště významně se růst zrychlil po roce 1950. Zjistili to vědci z Kolumbijské univerzity, kteří studovali stromy rostoucí na Aljašce v místech, kde jehličnaté lesy přecházejí v bezlesou tundru. Vzorky dřeva odebrali jak z živých stromů, tak z těch, jejichž odumřelé kmeny se zachovaly v chladných podmínkách. Nejstarší, částečně fosilizované vzorky pocházely z roku 1067.
Objev je velice překvapil – logicky totiž předpokládali, že severské stromy budou v teplejším klimatu spíše strádat. Shoduje se však s výsledky dřívější studie, která sahala jen do roku 1982. Existují náznaky, že se lesy, jejichž dominnatou jsou právě smrky sinné, budou posouvat na sever. Oteplení prodloužilo růstovou sezónu, což znamená, že smrky mohou vytvořit více nového dřeva. Vědci předpokládají, že podobný efekt se může také projevovat v případě opadavých křovin, které rostou dále v tundře. Severské ekosystémy proto mohou v blízké budoucnosti vypadat jinak, než jak je známe dnes. Otázkou však je, jak se s tím vyrovná hmyz, tažní ptáci, sobi a další živočichové, kteří žijí v tundře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
