Stres v dětství mění chromozomy

Děti, které žijí v ústavní péči, jsou často vystaveny sociální deprivaci a stresu. Následkem nemusí být jen nižší inteligence a problémy s chováním – studie amerických vědců dokazuje, že vliv stresu je patrný i na chromozomech. Konce chromozomů chrání úseky DNA, kterým se říká telomery a které souvisí s buněčným stárnutím. Telomery se o něco zkrátí při každém dělení buňky a dřívější studie naznačily, že se mohou zkracovat také v důsledku stresu.

Vědci analyzovali délku telomer u dětí, které žijí v rumunských ústavech nebo v pěstounské péči, kde je nižší úroveň stresu a dětem se dostává více pozornosti. Kvalitativní rozdíl mezi ústavní a pěstounskou péčí se odrazil i ve výsledcích studie – děti z sirotčinců měly významně kratší telomery než jejich vrstevníci, kteří žili u náhradních rodičů. Délka telomer také souvisela s délkou pobytu v ústavní péči – čím byl delší v období raného dětství (před dosažením věku 4,5 roku), tím byly telomery kratší.

Negativní vliv stresu na molekulární úrovni by se mohl projevit i v dospělém věku. Zkrácené telomery vědci spojují se zvýšeným rizikem rozvoje širokého spektra nemocí od cukrovky po demenci. Zatím však není jasné, jestli je zkrácení v důsledku stresu prožitého v raném dětství trvalé nebo jestli se telomery později zase prodlouží.

Zdroj: Molecular Psychiatry