Středoevropský fejeton Luboše Palaty

Dech nabrala i globální turistika a Praha, jedno z jejích světových center, sepo roce, kdy řady turistů prořídly, zase plní davy různojazyčných návštěvníků, mezi nimiž se já, na svém velocipédu každodenně proplétám. A podobně jako mnozí z vás si uvědomuji, že budu muset volit jinou trasu,protože ten úzký koridor, kterému se říká „královská cesta" je už zase plně obsazen. A vyhrazen těmto turistickým stádům, jimž se nedá než uhnout.

Naštěstí, podobně jako jiné zvířecí útvary tohoto druhu, mají i stádní turisté vyšlapané své stezky, z nichž se, zřejmě v hrůze, že by se v té naší Praze navždy ztratili a zhynuli bídnou smrtí, nikam jinam nepouští. A poslušně šlapou za svým růžovým deštníkem, holemi s vlaječkou a různými dalšími znameními, které si turističtí vůdci na jejich čele dávají, aby byli vidět. Stačí tak zahnout z tohoto turistického pásma smrti do první ulice, aby se kolem vás rozhostil klid a normální svět, kde neplatíte globální turistickou přirážku za cokoli, a nedusá vám za zády stohlavé stádo, které musí být za hodinu na Hradčanech.

Přes to všechno, co jsem tuteď řekl, jsem samozřejmě rád, že tu ti turisté ze všech koutů planety jsou. Protože něčím se v té naší Praze, kde už skoro ze všech bývalých továren a pivovarů jsou v lepším případě loftové byty, živit musíme. A soudě podle toho, že Praha je dnes šestým nejbohatším městem celé Evropy,neživí nás to tak špatně. Za pár dnů se v Praze zastaví pár jedněch z nejdůležitějších turistů světa. Americký prezident Barack Obama a Dmitrij Medvěděv, Putinův spoluvládce to Ruska. Ruské noviny nás na možnost této dvojnávštěvy upozorňovaly už dlouhé měsíce, ale my jsme tomu nechtěli tak nějak věřit. Máme možná zvyk se trochu podceňovat, příliš si neuvědomujeme výjimečnost Prahy a příliš jsme ponořeni v ne zrovna skvělé každodenní realitě plné korupční špíny, předvolebních skandálů a povolebních obav.

Máme vládu, která už rok této zemi vlastně tak úplně nevládne, ne protože by to neuměla, ale protože jako vláda úřednická ze své definice ani naplno vládnout nemůže. Máme prezidenta, kterého už nebere nikdo vážně, ale o to víc vážně bere on sám sebe. A čekají nás volby, v nichž dobrá polovina z nás voličů zoufale přemítá koho volit, aby to byla volba s kladným, nikoli záporným znaménkem. Není divu, že se nám prostě nechtělo uvěřit, že do takové země, která nedokázala zvládnout ani půlroční předsednictví Evropské unie, prostě Obama a Medveděv nemohou přece přijet podepisovat zřejmě nejzásadnější odzbrojovací smlouvu posledních desetiletí. Smlouvu, která má z těchto dvoujaderných supervelmocí udělat zase pouhé velmoci. A která se pokusí zastavit opět se rozbíhající závody o to, kdo všechno bude mít jadernou bombu.

Jenže Obama a Medveděv jsou také lidé a turisté. A Obama, který si Prahu vyzkoušel před rokem, se do hradčanského panoramatu tak trochu zamiloval. Medveděv nabízel sice Kyjev - nic proti ukrajinské metropoli, avšak s Prahou seto srovnat nedá. Nehledě na to, že prezident Viktor Janukovyč je trochu divný patron. A proto, když se ukázalo, že Praha soutěží o místo podpisu americko-ruské dohody opravdu jen s Kyjevem, bylo v celku jasné, že nejhezčí město střední Evropy tento státnicko turistický souboj asi vyhraje. Prezident Václav Klaus nabídl k podpisu svůj Pražský hrad a já jsem opravdu zvědav, jaké kulisy si Obama a Medveděv vyberou.

Jestli, když bude hezky, si postaví stůl doprostřed Hradčanského náměstí, nebo zda se shodnou na goticky krásném Vladislavském sále, či si vyberou některý ze zlatem třpytivých rokokových interiérů, tak trochu připomínajících moskevský Kreml. Kdybych já jim mohl poradit, tak nejhezčí kulisy v pozadí by získali podpisem uprostřed mostu Legií mezi Národním divadlem a Smíchovem. Právě tam na konci Střeleckého ostrova je takový malý plácek, kam kdyby se postavil stůl se smlouvami by to nemělo chybu.

Ale myslím, že Obama a Medvědev zvolí nějaké jiné místo, které si najdou v turistických průvodcích. Protože o nic jiného, než o turistiku na nejvyšší světové politické úrovni, při podpisu smlouvy, které se už navždy bude říkat „pražská", vlastně ani nejde. Takže pánové turisté Obamo a Medveděve, vítejte v Praze, zlatém stověžatém městě na Vltavě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.