Střední přihlášky
Od začátku roku platí nový školský zákon. Jistě obsahuje mnoho přínosných novinek pro vzdělávací systém, avšak hned v úvodu se objevil poměrně velký (i když se zdá, že více méně mediální) zádrhel. Jde o novotu, nařizující dětem, že si letos mohou (nejprve) podat přihlášku jen na jednu střední školu. Část odborné veřejnosti to považuje za nepřípustné omezování; jiní na tom neshledávají nic zlého, ba naopak.
Jak to tedy zhruba je? Zmatek do řad rodičů a přátel i nepřátel školy, či přátel a nepřítel ministerstva školství vnáší především skutečnost, že se ministerstvu školství nepodařilo dostatečně - jak se tam jistě říká - "osvětově" zapůsobit na veřejnost. Nevysvětlilo totiž s nějakým předstihem princip nového systému podávání přihlášek. Nepodařilo se mu včas dodat školám prováděcí vyhlášky. Školy tak nemohou poskytovat rodičům relevantní informace, rodiče jsou mnohdy zmateni, rozrušeni a stresováni více, než jejich na střední školu se chystající ratolesti.
Samotný nový systém, z pohledu ministerstva a řady představitelů středních škol a gymnázií, totiž nijak zvlášť diskriminující není.
Ministerstvo školství prostě neumělo veřejnosti vysvětlit, o co v nové zákonné úpravě v pasáži o přihláškách jde. Nedokázala to ani ministryně školství Petra Buzková v nedělní televizní diskusi, kde jí oponentem byl Václav Klaus mladší, ředitel jednoho z nejprestižnějších gymnázií v republice. Odborný rozbor této motanice nechám odborníkům na školství. Jediné k čemu se cítím povolán, je vyjádřit se jako (sebe - stylizovaný) rodič. Být na místě rodiče, který je zmateně informován o možnostech, jaké má jeho dítě pro budoucí své vzdělávání, nesepisuji petice a žádosti k Ústavnímu soudu, aby byl změněn rovnou celý zákon či jeho pasáž, ale důrazně žádám, aby okamžitě rezignovala na svou funkci ministryně školství, protože prostě nezvládá svou funkci.
Já vím, Petra Buzková tomu všemu rozumí, je právnička, sedí na špičce školského ministerstva a ví, jak to celé je vymyšleno a jak to má (či jak to, v lepším případě i bude) fungovat.
Proč jsem se v jejím vystoupení srozumitelně nedozvěděl, že moje dítě, které musí podat přihlášku jen na jednu střední školu, může, v případě, že neuspěje podat přihlášku na druhou školu. Proč jsem se nedozvěděl, že ministerstvo průběžně pracuje na vylepšení příslušných prováděcích pokynů?
Proč jsem se nedozvěděl, že ministerstvo přišlo na mezery, či rozpory v prováděcí vyhlášce, které týkají povinnosti víceletých gymnázií pořádat více kol přijímacího řízení, vzhledem k tomu, že se do nich mohou hlásit nově i žáci devátých tříd základních škol? K čemu mi taková ministryně je? A k čemu ona má své tiskové oddělení? A tiskovou mluvčí?
Ten způsob ne-komunikace mezi výkonnou mocí a veřejností je na celé věci to nejhorší.
Nebo zase jednou nejde o nějaký zákon, nebo o děti, nýbrž o nějakou v podstatě uměle vyvolanou politickou roztržku mezi vládními stranami a opozicí? Jde o nějakou politickou hru v citlivé oblasti vzdělávání, v níž jsou jako politická rukojmí používány děti? To by bylo věru podlé. Na druhou stranu - celé je to nejspíš o tom, že stát se (pěkně postaru, příkaznicky) snaží jaksi oklikou nasměrovat více dětí do středních odborných škol. Z nich vyjdou též s maturitou, plus s jistým stupněm odbornosti, který jim dává větší šanci na trhu práce. Z gymnázií vycházejí vzdělaní mladí lidé, kteří v případě, že se nedostanou na vysokou školu, jsou pro trh práce prakticky nepoužitelní a rozmnoží okamžitě a ve velkých počtech řady nezaměstnaných. Od roku 1989 stát neustále reguluje (čti - snižuje) počet tříd na gymnáziích. Ke studiu na gymnáziu se dostane jen 25% těch, kteří by tam studovat chtěli.
Takže, co vlastně stát chce? Chce mít hodně - řeknu to trochu přehnaně, leč s dobrým úmyslem učinit věc přehlednější - "průměrných", na trhu práce využitelných mladých lidí, nebo bychom (jako stát) měli usilovat o co největší počet špičkově pro život v 21. století připravených absolventů středních škol? Sám to nevím, ale ani příslušné státní orgány mi nijak nepomáhají mít v tom o něco jasněji. Včetně toho zmatku kolem nového systému přihlašování dětí ke středoškolskému studiu...
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.