Streamovaná hudba zatěžuje přírodu víc než běžné nosiče, tvrdí vědci
Pouštíte si hudbu prostřednictvím streamovacích služeb, jako je Spotify, Deezer nebo Apple Music? Pak možná nevíte, že zanecháváte větší uhlíkovou stopu než poslechem z CD nebo LP.
Prozkoumat ekologické dopady poslechu hudby se rozhodli vědci Matt Brennan a Kyle Devine, kteří vypracovali odbornou studii. Do té zahrnuli spotřebu energie, díky které může konzument poslouchat muziku prostřednictvím streamu a spotřebu při výrobě a transportu tradičnějších nosičů, jako jsou cédéčka nebo LP desky.
Cédéčka jsou šetrnější
Výzkumníci zohlednili data o spotřebě plastů na nosiče i elektrickou energii potřebnou ke skladování a odesílání digitálních audionahrávek. Proti těmto informacím z amerického trhu postavili data o spotřebě energie, kterou si vyžádají internetová úložiště a ohromná datová centra.
Čtěte takéSvětový katalog v kapse. Hudební průmysl roste hlavně díky streamování hudby
Ve výsledku se tak – možná poněkud překvapivě – ukázal poslech hudby přes streamovací služby jako méně šetrný k životnímu prostředí. Podle vědců totiž v roce 1977 vyprodukoval hudební průmysl něco přes 140 milionů kilogramů skleníkových plynů. Naproti tomu v roce 2016 si jich připsal na vrub přibližně 350 milionů kilogramů.
Cena hudby
Ze shromážděných dat navíc vyšlo najevo, že v průběhu let ve Spojených státech klesla ochota lidí za hudbu vůbec platit. Zatímco v roce 1977 utráceli za nosiče až 5 % svého týdenního příjmu, dnes je to jen něco málo přes procento.
Podle hudebního publicisty Josefa Vacka má tento trend na svědomí možnost stahovat hudbu z internetu zdarma. „Představa, že budu platit za něco, co si můžu stáhnout zadarmo, je pro většinu konzumentů nepřijatelná,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.