Straka a Šmuclerová
Skoro to vypadá, že se výpověď stává oblíbeným vánočním dárkem. Nejprve se včera ráno o konci svého trenérského působení ve Spartě dozvěděl František Straka a pak odpoledne nedobrovolně rezignovala na funkci programové ředitelky televize Nova Libuše Šmuclerová. Oba případy jsou si v několika ohledech podobné.
Rozhodnutí majoritního vlastníka přišlo po předchozím ujištění, že je všechno OK, ukončení pracovního poměru provázela přátelská slova o dobře odvedené práci a v obou případech se odvolaní zdrželi protestů, které by subjektivně a možná i objektivně byly na místě. Jak v Nově, tak ve Spartě majoritní vlastníci svěřili tuto nepopulární agendu manažerům, kteří měli trochu problém vysvětlit, co konkrétně je k jejich kroku vede. Na tiskovce Sparty se novináři dozvěděli, že Straka je dobrý, ale Hřebík že bude lepší. Pokud jde o Novu, prohlášení uvádí, že vzájemná dohoda vzešla z jednání o budoucnosti televize. O minulosti ani slovo.
K minulosti se, mimochodem, neměl chuť vracet ani staronový sparťanský trenér Jaroslav Hřebík. Je tomu dva a půl roku, co ho ze Sparty vyhazovali funkcionáři, kteří nyní se skřípěním zubů přihlížejí jeho návratu. Cítil se tenkrát podobně jako včera František Straka: z jedné strany nedoceněn majiteli klubu, z druhé podporován fanoušky. Sparta má staronového trenéra a fanoušci si na něj nakonec zvyknou, jestliže bude mužstvo pod jeho vedením vyhrávat. Nova má staronové vlastníky a televizní diváci to přejdou bez většího zájmu, pokud z obrazovky nezmizí to, kvůli čemu se na Novu dívají. Je to úplně jednoduché. Vlastně jediné, čemu člověk nerozumí, je, proč bylo třeba pokazit panu Strakovi a paní Šmuclerové Vánoce, když vánoční vysílací schéma je hotové a Sparta nehraje.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.