Stovky tisíc lidí bez vody jsou nebezpečí, snažíme se je snižovat, vzkazuje ke kampani Člověk v tísni
V Praze, Brně a Ostravě se nedávno objevily billboardy s nápisy v exotických jazycích včetně arabštiny. Někteří to považovali za počátek islamizace republiky nebo výzvy muslimům k vraždění, ve skutečnosti ale jde o kampaň organizace Člověk v tísni, v níž cizinci ručně psanými vzkazy děkují Čechům za pomoc. „Chtěli jsme ukázat, že pomáhat není nic abstraktního. Že za tím jsou úplně konkrétní lidé,“ říká Jan Mrkvička, ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni.
„Cílem je vyvolat debatu s veřejností, zda je dobré pomáhat lidem v zahraničí. Ne aby si mohli koupit televizi, ale aby mohli žít důstojné životy. Drtivá většina těch lidí chce zůstat doma a s problémy se snaží vypořádat. Ale někdy od nás potřebují pomoci,“ dodává.
Stovky tisíc lidí bez vody představují daleko větší nebezpečí, než jaké zažíváme nyní. Rozvojovou pomocí snižujeme migrační tlaky.Jan Mrkvička
Lidé odmítající pomáhat prý často nevědí, jak pomoc ve skutečnosti vypadá. „Myslí si, že se někam jen neustále vyvážejí přebytky. Pomoc ovšem spočívá v hledání dlouhodobého řešení. Vybudujeme školu nebo studnu a nastavíme systém její správy,“ popisuje.
„Málokdo nám řekne, že je špatně pomáhat podvyživeným dětem nebo zajistit pitnou vodu. Dává to smysl pro ně, ale i nám. Je to efektivní způsob, jak předcházet hrozbám pro Evropu. Daleko lepší než stavět ploty,“ tvrdí Mrkvička.
Bývali jsme hrdinové
Člověk v tísni mezi příjemci pomoci z principu nerozlišuje. „Lidé nás kritizují, že působíme na jedné či druhé straně fronty na Ukrajině nebo že pomáháme muslimům. Dělají se z nich nepřátelé naší civilizace, což je velmi hloupé a nebezpečné zjednodušení. Nejvíc obětí islámského terorismu je mezi muslimy,“ zdůrazňuje.
Baterky mi spíš než tady v Česku dobíjejí lidé v zemích, kde pracujeme.Jan Mrkvička
Připomíná také, že zatímco před deseti lety byli lidé z Člověka v tísni hrdinové, kteří se nebojí jet pomáhat do Etiopie nebo Afghánistánu, tak dnes jim společnost příliš nefandí. Situace v cílových zemích se navíc ještě zhoršila.
Kampaň je podle Mrkvičky téměř zadarmo, a to včetně reklamních ploch. „Ozvalo se asi dvacet z našich sedmdesáti tisíc dárců. Byli naštvaní, že jsme z jejich peněz zaplatili kampaň, ale vysvětlili jsme jim, že tomu tak nebylo. Produkční náklady byly kryty z projektu na informování o rozvojové pomoci,“ vysvětluje.
Nezapomíná se na některé regiony? Jak významná je organizace Člověk v tísni v celosvětovém měřítku? Poslechněte si celé Interview Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
