Stařičký mocnář i směšná figurka Procházka. Císař František Josef I. k českým zemím vřelý vztah neměl

21. listopad 2016

Zaostřeno

Před sto lety, 21. listopadu 1916, zemřel na zámku Schönbrunn František Josef I. - císař rakouský a král uherský a český. Dožil se 86 let. Byl nejdéle vládnoucím habsburským panovníkem, trůn mu patřil neuvěřitelných 68 let.

František Josef zůstává symbolem zaniklé monarchie, na jejíchž troskách 28. října 1918 vzniklo samostatné Československo. Pro mnohé stařičký mocnář a směšná figurka Procházka, kterou proslavil Haškův Švejk.

Rakousko-Uhersko Františka Josefa přežilo jen o pouhé dva roky. Na den 28. října 1918 vzpomíná z rozhlasového archivu herec Jan Werich: „Lidé šli směrem do Prahy. Krámy byly zavřené. Bylo mi 13 let, chodil jsem po Praze a na vlastní oči jsem viděl, jak sundávají nenáviděného rakouského orla a toho plechového, co jim už nemohl nic udělat, hodili do Vltavy.“

Na konec Československa vzpomíná významný český historik umění Václav Vilém Štech: „Viděl jsem strážníka, který měl místo orlíčka na čepici trikolóru. To byla rána do hlavy, dal jsem se pláče a řekl jsem si, že už je to tady.“

Jaká byla předchozí staletí habsburské vlády v českých zemích a období císaře Františka Josefa I.? Na trůn nastoupil v roce 1848, kdy se v jeho prospěch vzdal vlády císař a král Ferdinand I. Dobrotivý. Podle profesora Jiřího Pokorného z Univerzity Karlovy ale František Josef I. nepatří k nejvýznamnějším Habsburkům. „Byl to panovník důležitý pro délku svého panování. V posledních letech ztělesňoval určitou stabilitu. Ale jiní panovníci z habsburského rodu byli významnější, třeba Ferdinand I., Marie Terezie nebo Josef II.“

Manžel krásné Sissi

České země byly pro Habsburky důležité z ekonomického hlediska. Čeští politici si v rámci monarchie nedokázali prosadit rovnocenný vztah tak, jak se to podařilo Maďarům. Ti císaře Františka Josefa I. přiměli k ústupkům, které vedly ke vzniku konstituční monarchie. Rostoucí národnostní problémy se císař rozhodl vyřešit tzv. „vyrovnáním“, přeměnou rakouského císařství na Rakousko-Uhersko.

Císař k českým zemím nijak vřelý vztah neměl, nedal se ani korunovat českým králem, i když to Čechům sliboval. „Maďaři se postavili proti tomu, protože nechtěli žádnou změnu. Němci byli přesvědčeni, že zvláštní postavení českého království by mělo za následek slavizaci českých zemí.“

Císař k českým zemím nijak vřelý vztah neměl|foto: Wikimedia Commons, Public domain

Za jednu z největších životních chyb Františka Josefa I. považuje profesor Pokorný uzavření Kroměřížského sněmu a odmítnutí návrhu ústavy, který mu tento sněm předložil. „Na Kroměřížském sněmu se všechny národy dohodly na určité formě soužití v rámci habsburské monarchie. Byla to asi největší šance, jak uspořádat národy v rakouském mocnářství, jak by mohly existovat vedle sebe.“

Do paměti národa se František Josef I. zapsal jako manžel krásné Sissi a člověk, jehož denní režim začínal velmi brzy ráno. „Komorník ho budil v pět hodin a později v půl čtvrté. Císař neustále pracoval, četl, psal. Vědomí neustálé povinnosti a velká snaha všechno mít v pořádku, to ho charakterizuje.“