Stal se Gross skutečně boháčem?

Z pozice ministra vnitra tenkrát o zmiňované pomoci spolurozhodoval Stanislav Gross. Předtím ještě v pozici šéfa poslaneckého klubu sociální demokracie se prý natolik zajímal o budoucnost výroby železa v České republice, že se osobně vypravil do Třince, aby si ocelářské vize ověřil v praxi. Jednou dokonce s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Robertem Sýkorou.

Zájem Stanislava Grosse o třinecký podnik by s odstupem tolika let nevyvolal prakticky žádnou pozornost. To by se však v médiích nesměla objevit informace, že právě Gross vlastní třicet jedna procent akcií společnosti Moravia Energo. Tedy podniku jehož většinovým vlastníkem je Tomáš Chrenek. Což je člověk, který ovládá rovněž Třinecké železárny a který byl jejich majitelem už v době, kdy Gross ocelárnu navštívil a kdy o zmiňované miliardové pomoci rozhodoval kabinet.

Zároveň je zajímavé, že Grossovi měl akcie prodat bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Robert Sýkora. Od bývalého ministra vnitra a později premiéra za to měl údajně inkasovat kolem třiceti milionů korun. Přitom některé odhady tvrdí, že tržní hodnota akcií může být až desetkrát vyšší. I kdyby nebyla, mohou dostupné informace svádět k nejrůznějším spekulacím.

Prvoplánově se nabízí, že Gross výhodně přišel k desítkám či stovkám milionů za služby, které mohl jako činný a významný politik společnostem kolem podnikatele Chrenka nabídnout. V této souvislosti se však nechce příliš věřit tomu, že by si Gross počínal tak neopatrně. Musel totiž počítat s tím, že dříve nebo později se jako majitel akcií odhalí a že to neunikne pozornosti médií. Vzhledem k tomu, že není schopen věrohodně vysvětlit, jakým způsobem získal miliony na nákup akcií, měl už dopředu zaděláno na další skandál. Potvrdil by tak obraz, který za svého působení v politice vytvořil v očích veřejnosti. Tedy člověka, který podléhá různým lobbyistickým tlakům a který tak může mít problémy s prokázáním původu nabytého majetku. Trapný způsob vysvětlování toho, jakým způsobem získal peníze na financování bydlení, v minulosti názorně ilustroval, že Gross nepatří mezi chladnokrevně uvažující profesionály. Přesto se nezdá, že by bývalý premiér podruhé vstoupil do téže řeky.

Nezbývá tedy nic jiného, než se pustit do další spekulace. Většinový vlastník Moravia Energo Tomáš Chrenek se v médiích nechal slyšet, že zisky firmy hodlá investovat do dalšího rozvoje. A protože menšinový vlastník spíše tlačil na vyplácení dividend, zvažoval prý, že zbytek akcií odkoupí. To mohl být signál pro Roberta Sýkoru, aby přitlačil na pilu a chtěl za tyto akcie více peněz, než byl Chrenek ochoten zaplatit. Sýkora si mohl zároveň spočítat, že Gross se svými kontakty v politice je přece jenom těžší váha než on, a proto se s bývalým premiérem mohl dohodnout, že mu akcie postoupí a o případný zisk se nějakým způsobem podělí.

Na tuto akci pak mohla vzniknout obranná strategie. Ta by mohla být založena na tom, že se do médií dostane informace o Grossově vlastnictví akcií. Člověk nemusí být zrovna geniální prognostik, aby dovedl odhadnout, co se v takovém případě začne dít. Gross je totiž v takové pozici, že jen obtížně může věrohodně vysvětlit, kde sebral peníze na nákup akcií. Rozvíří se tak aféra, která ho oslabí a která může cenu za případný odprodej cenných papírů srazit na daleko nižší úroveň, než byla původní Grossova či Sýkorova představa.

Právě Sýkorovo jméno by nemělo v celé aféře zapadnout. Hlavně proto, že působil jako náměstek ministra průmyslu a obchodu. Měl tak možnost různým způsobem ovlivňovat prostředí, ve kterém se Třinecké ocelárny pohybují a které potřebují k tomu, aby byly ziskové. Samozřejmě jakékoli vysvětlení současného rozruchu kolem Stanislava Grosse je pouze spekulací. Jak je tomu ve skutečnosti, to se asi veřejnost jen tak nedozví. A už vůbec nelze nic zásadního očekávat od případného vyšetřování policie. Stačí připomenout, že nic převratného nezjistila ani v době, kdy byl kolem Třineckých železáren rovněž velký rozruch. Tentokrát vyvolaný skandálem kolem falešných sponzorů tehdy vládnoucí ODS.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .