Srbský prezident chce vyměnit území s Kosovem. Může to skončit katastrofou, míní expert
Snaha o výměnu území mezi Kosovem a Srbskem může spustit řetězovou reakci a způsobit nestabilitu napříč Balkánem. Západ by se měl probudit a zabránit potenciálně katastrofickým důsledkům, píše na serveru Balkan Insight Vesko Garčević, profesor mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě a bývalý černohorský velvyslanec při NATO.
Již minulý rok americký republikán Dana Rohrabacher, který je podle článku označovaný za oblíbeného Putinova kongresmana, v dopisu požádal srbské politické vedení, aby zvážilo výměnu území s Kosovem. V té době to vypadalo jako špatný vtip někoho, kdo nemá nejmenší představu o dějinách Balkánu, myslí si profesor Garčević.
Kontroverzní psaní amerického politika navrhovalo vyměnit části jižního Srbska s převážně albánským obyvatelstvem za oblasti na severu Kosova, kde většinu tvoří Srbové. Dokument tehdy odsoudili politici napříč regionem. Zároveň však Rohrabacher vyslovil nahlas to, o čem mnozí již dávno přemýšleli.
Velké Srbsko i Albánie
Dnes se možnost výměny území pomalu stává realitou a nevyhnutně povede k novému vyjednávání o budoucnosti Kosova, upozorňuje komentář.
Devět let nezávislosti Kosova: výročí v atmosféře izolace a nacionalismu
Portál EUobserver líčí atmosféru v Kosovu, kde si v pátek tamní lídři přiťukli na počest devíti let nezávislosti. Mnozí tam ale chyběli, jak poznamenal autor komentáře, odborník na evropské záležitosti a absolvent university ve švédském Lundu, Jeton Zulfaj.
O historický obchod s Kosovem stojí především srbský prezident Aleksandar Vučić. Jeho partner v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, zprostředkovaném Evropskou unií, je kosovský prezident Hashim Thaçi, který je méně přímočarý, možnost překreslení hranic ale nikdy výslovně neodmítl.
Není překvapením, že iniciativu podporuje také Milorad Dodik, hlava Republiky srbské, jedné z entit Bosny a Hercegoviny. Naplnění plánu by pro něj totiž představovalo značné možnosti. Právě on nedávno najal Jasona Osborna a Mika Rubina – spojence prezidenta Donalda Trumpa z období jeho předvolební kampaně, aby za projekt odpojení Srby obývaných území od Kosova lobbovali ve Washingtonu.
Územní výměna mezi Kosovem a Srbskem by však mohla nejen znovu probudit sen o Velkém Srbsku a Velké Albánii, ale také spustit řetězovou reakci v regionu. Republika srbská je jen jedním z desítek sporných území na Balkáně, píše Garčević v Balkan Insightu.
Alarmující laxnost
Region je zatížený řadou nevyřešených bilaterálních otázek a poznamenaný krvavými událostmi 90. let. Každé – třeba i nechtěné – probuzení starých křivd může snadno vést k rozpoutání nové totální konfrontace.
Srbsko chce od Ruska koupit vojenské vrtulníky i pomoc v jednáních o Kosovu
Srbsko se chce s Ruskem dohodnout na koupi vojenských vrtulníků a dalšího armádního zařízení. Tento krok může zvýšit napětí na Balkáně a posílit vliv Moskvy v regionu, stojí se ve zprávě agentury AP, zveřejněné na serveru americké televizní stanice Fox News.
Skutečnost, že by balkánští politici raději překreslili hranice, než hledali politická řešení, není překvapivá. Alarmující je však pro černohorského akademika laxnost, s jakou k této myšlence přistupují západní politici.
Balkánským proponentům teritoriální výměny nyní nahrává zejména změna politického ovzduší v Evropě. Migrační krize ukazuje neschopnost evropských států nalézt společnou politiku v otázkách bezpečnosti a kulturní či národní identity.
A svou roli hraje také začínající celní válka mezi Evropskou Unií a Spojenými státy. I tato roztržka mimo jiné oslabuje angažovanost Washingtonu v regionech, které leží na periferii amerických geopolitických zájmů.
Krev a půda
Západní části Balkánu se ale propadají na poslední místa také v prioritách Evropské unie. A co víc – růst nacionalismu a stoupající popularita evropských krajně pravicových hnutí způsobují návrat ideologie „krve a půdy“. To značně rezonuje s balkánským nacionalismem a balkánští politici usoudili, že nastala ideální situace pro ty, kdo by rádi přepsali hranice a dějiny.
Řada srbských a kosovských nevládních organizací nicméně začala apelovat na Evropskou unii, aby se postavila proti jakékoliv možnosti dalšího dělení Kosova. Jejich obavy pramení ze znovuobjevení stejných ideologických schémat a rétoriky, které v 90. letech způsobily válku v Jugoslávii. A ti, kdo se odmítají poučit z historie, jsou odsouzení si ji zopakovat, upozorňuje komentář na známé rčení.
Dobrým signálem je nicméně prohlášení Angely Merkelové. Německá kancléřka potvrdila nedotknutelnost hranic na Balkáně a odmítla jakoukoliv možnost výměny teritoria. „Takový rázný vzkaz přišel včas a je důležitý, ale Balkán potřebuje více než jen slova. Potřebuje hmatatelnou politickou podporu a znovuoživení perspektivy vstupu do Evropské unie,“ konstatuje profesor Garčević.
