Devět let nezávislosti Kosova: výročí v atmosféře izolace a nacionalismu

Portál EUobserver líčí atmosféru v Kosovu, kde si v pátek tamní lídři přiťukli na počest devíti let nezávislosti. Mnozí tam ale chyběli, jak poznamenal autor komentáře, odborník na evropské záležitosti a absolvent university ve švédském Lundu, Jeton Zulfaj.

Popisuje, že zatímco v řadě oblastí Kosova vliv státu sílí, v životě obyčejných lidí se toho po vyhlášení nezávislosti moc nezměnilo. Stále jsou chudí, mnozí jsou nezaměstnaní, nemají přístup ke zdravotní péči nebo k funkčnímu vzdělávacímu systému.

To, že je Kosovo zřejmě nejvíc pro-americká a proevropská země na planetě, jeho obyvatelům nepomáhá ukončit agónii izolace ani najít práci, za kterou by dostali zaplaceno.

Napětí roste

Komentátor serveru EUObserver poukazuje na to, že když v roce 2013 Kosovo a Srbsko podepisovaly dohodu o normalizaci vztahů, přes veškeré potíže existovala naděje, že region spory vyřeší a že se tím přiblíží jeho vstup do Evropské unie. I když byl důvod ke kritice sestavy delegací nebo obsahu dohod, samotný dialog už byl úspěchem. Sice nesblížil vyjednavače, ale umožnil dosáhnout řady dohod, které se jinak zdály být nepravděpodobné.

Dobrá práce z uplynulých šesti let je ale teď ohrožena, míní autor komentáře. Jak píše, Srbové to přehnali, když se nedávno pokusili poslat do Kosova dar z Ruska, vlak, jehož cesta měla nacionalistický účel. A tím, jak budují zdi ve městě Kosovská Mitrovica, rozděleném na srbskou a albánskou část, pochopitelně vyvolávají napětí.

Komentátor naráží na zeď, kterou v Mitrovici postavili tamní Srbové. Tvrdili, že je to opatření proti sesuvům půdy, tamní Albánci v tom ale viděli provokaci. Mnozí obyvatelé Kosova považují tyto kroky za signál k tlaku na Brusel, aby více ustoupil kosovským požadavkům, anebo přímo za přípravu na připojení části Mitrovici k Srbsku. Obojí – jak vlak, tak zeď, jsou podle pisatele článku důvody k pochybnostem o tom, zda dialog mezi etniky v Kosovu vůbec funguje a zda ho dokáže zajistit Evropská unie.

Pro zvýšení vzájemné důvěry musí Evropská unie prokázat, že netoleruje nepřátelské akce, musí na problém poukázat, pozvat si znesvářené strany a stanovit tvrdší podmínky domluvy. Srbsko, které si nechává otevřené dveře k Rusku, to může rozporovat. Unie by se ale neměla nechat zastrašit.

Most přes řeku Ibar, který rozděluje srbskou a albánskou část Mitrovice

Srbsko se obrací k Rusku

Komentátor Jeton Zulfaj si všímá, že jednání o přistoupení Srbska k Evropské unii pokračují, ale Srbsko se názorově přibližuje k Rusku. Dokládá to tím, že srbský premiér Aleksandar Vučić požádal Rusko o přezbrojení srbské armády podle ruských standardů, což je zakázka v hodnotě více než čtyř a půl miliardy eur. A Zulfaj poukazuje na to, že Rusko vetovalo Brity předloženou rezoluci, která masakr ze Srebrenice z roku 1995 označuje za genocidu.

Srbsko má s Ruskem od roku 2013 dohodu o strategickém partnerství. Vztahuje se na ekonomickou a politickou spolupráci, a to i v mezinárodních organizacích, dočteme se na názorové stránce portálu EUobserver. Srbsko bylo, jak tam dále stojí, jedinou kandidátskou zemí Evropské unie, která nepodpořila protiruské sankce a zdržela se při hlasování OSN o rezoluci odsuzující ruské připojení Krymu. Pár měsíců po anexi Srbsko připravilo velkolepé uvítání Vladimiru Putinovi, včetně vojenské přehlídky. Všechny tyto věci podle autora článku Evropská unie podceňuje.

Je správné, ptá se autor komentáře, když si dáme na chvíli pauzu a popřemýšlíme, jestli je možné držet se zároveň ruského i unijního kursu? Odpovídá si, že obojí Srbsko mít nemůže. Evropská unie by v zájmu zachování stability regionu měla přestat s politikou ve stylu: „Víme o tom, ale ještě máte dost času,“ soudí komentátor Zulfaj a dodává:

Když dialog a diplomacie nezabírají, sílí populismus. Vlak s nacionalistickými symboly posiluje národoveckou rétoriku jak v Srbsku, tak v Kosovu, argumentuje autor článku. Podle něj se bývalý premiér a dnešní prezident Kosova Hashim Thaçi podílí na nacionalistické šarádě. Libuje si ve funkci prezidenta stylem svého tureckého kolegy Erdogana a svým teatrálním přístupem opakovaně obchází premiéra Isu Mustafu. Mnozí opoziční politici se ale také dopouštějí nacionalistických výlevů, kritizují dialog zprostředkovaný Evropskou unií a vyzývají k nasazení vojenských jednotek.

Politici mluví o válce

Jak se dočteme v komentáři, v Srbsku prezident Tomislav Nikolić šel dokonce ve svých výrocích tak daleko, že nevyloučil svou účast ve válce. Stejnou rétoriku bylo slyšet od srbského premiéra Vučiče. Albánský premiér Edi Rama při nedávné návštěvě Kosova také přispěl k siláckým řečem. Ty ale podle autora článku nelze tolerovat.

Zprava: Srbský premiér Aleksandar Vučič s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v červnu 2014

Brusel by měl obě strany vyzvat, aby se přestaly navzájem obviňovat a místo toho se soustředily na ekonomický růst a sociální soudržnost v regionu. Komentář odkazuje na průzkum bělehradského centra pro bezpečnostní politiku, podle kterého si 73 % obyvatel Srbska nepřeje válku s Kosovem.

Svůj komentář na serveru EUobserver akademik z Lundu uzavírá kritikou vládních elit. Píše, že Albánii a Kosovo v poslední dekádě opustila skoro třetina obyvatel. Zulfaj také kritizuje rozsáhlou produkci marihuany v Albánii a korupci v Kosovu. Podle jeho mínění nacionalismus sídlí jen v myslích příslušníků zkorumpovaných vládních elit. Občané zmíněných zemí si přejí mír a přibližování k Evropské unii. Právě proto by se měla Evropská unie od nacionalistů distancovat, posílit liberální kruhy a poukázat na to, že brzdou reforem v Kosovu je korupce, píše Jeton Zulfaj v komentáři pro EUobserver.

autor: mam
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.